„Z vojáků se stávají čísla. Chtěla jsem těm číslům vrátit jejich vzhled.“ Brněnská studentka modeluje 3D sochy veteránů ukrajinské války

12. červen 2019

Optický skener může zachytit konflikt na Ukrajině do trojrozměrných portrétů. Pavla Nikitina, ukrajinská studentka sochařství, se rozhodla naskenovat těla vojáků a zvěčnit jejich válečnou oběť do 20 cm vysokých soch. Brzy je vystaví v kyjevské galerii.

3D studio brněnského sochařského ateliéru umožňuje studentům využívat k tvůrčí práci moderní technologie. Toho využila studentka Pavla Nikitina. Pro svou ročníkovou práci si vybrala konflikt na Ukrajině a rozhodla se vytvořit 3D reportáž z místa.

Pavla Nikitina při práci

„Pracuju s lidským osudem. Osudem lidí, o které stát a společnost ztrácejí zájem. Po tom, co prošli válkou, nikdo neví, jak vypadají. Protože na začátku války byly zprávy konkrétní – o lidech, kteří se vrátili nebo nevrátili, byla tu jména, fotky. To všechno se zveřejňovalo a lidé měli přehled. Teď se to změnilo a z vojáků se stávají čísla. Chtěla jsem těm číslům vrátit jejich vzhled,“ říká studentka.

Trojrozměrné zachycení vleklé války v rodné zemi promýšlela už několik let. Právě technologie zdejšího ateliéru jí umožnily koncept zhmotnit v ročníkové práci.

Každý z nich si zaslouží svou sochu

Studentka sochařství vzala ruční 3D skener s počítačem a vyrazila na Ukrajinu. Vojáky plánovala skenovat přímo na frontě, to se ale ukázalo jako nemožné. V terénu by čelila spoustě technických problémů – od světelných podmínek až po potřebu na pět minut zmrazit čas, aby mohl vzniknout sken. Své modely nakonec našla v rehabilitačních centrech.

„Chtěla jsem nějak schovat chyby, které v těch lidech jsou, a opravit už chybějící části těla, které by nebyly naskenované jen proto, že se neustále hýbali a chvěly se jim ruce a nohy. Já jsem pracovala na tom, abych dávala skeny dohromady. Jako bych je tím způsobem léčila. Zas jsem je skládala dohromady, aby voják, který uvidí svou sochu, byl spokojený s výsledkem,“ uvádí Nikitina.

Ani tak nebyly skeny vojáků z rehabilitačních center dokonalé. I s tím ale autorka koncepčně pracovala.

Je to strašně chytré a drahé dláto, nic jiného

3D skener umožňuje digitalizovat povrch objektu tak, že ho převede do bodů a ty následně převede na geometrický model v tzv. polygonální síti. 3D model objektu vznikne postupným snímkováním ze všech úhlů. Počítačový program je pak poskládá do přesného tvaru.

3D sochy Pavly Nikitiny

Michal Gabriel, Pavlin pedagog a vedoucí brněnského sochařského ateliéru, upozorňuje na to, že právě interakce mezi umělcem a jeho objektem je kromě autorovy invence zásadní ingrediencí umění jako takového. „Ve 3D skenování funguje nějaká zvláštní psychologie kontaktu modela a člověka, který skenuje a který ví, jak to má probíhat. Už se v tom orientuje a může třeba něco doporučit v tom, na co se soustředit, nebo kam se dívat a nějak mu to skenování ulehčit,“ uvádí Michal Gabriel.

Byl to právě on, kdo na uměleckou akademickou půdu technologické vychytávky přinesl a kdo povzbuzuje studenty, aby s nimi pracovali. „Celá ta technologie je úžasná, ale ve skutečnosti je to jen strašně chytré a drahé dláto, nic jiného. Bez hlavy tvůrce se tam neodehraje nic,“ dodává.

Během prázdnin se chce Pavla Nikitina opět věnovat válečné 3D reportáži, tentokrát ale plánuje pomocí 3D skeneru zachytit i prostředí a vše zveřejnit v zamýšlené virtuální galerii.

autoři: Martina Pouchlá , kr
Spustit audio

Související