Za energie a potraviny dá rodina 65 procent příjmů. Kvůli zdražování tak najela na úsporný režim

Vstupuji na krásnou zahradu. Uprostřed kvete obrovská třešeň. U vstupu stojí i paní Dagmar. Už když jsme se domlouvaly, že se budeme bavit o tom, jak se snaží šetřit, tak říkala, že budeme muset jít do sklepa, protože tam má obrovský mrazák.

„Minulých měsících nás stálo jídlo třeba 15 tisíc měsíčně a teď je to minimálně o 5000 víc. Proto se prostě snažíme ušetřit, kde to dá. Tady vám můžu otevřít třeba mrazák, abyste viděla, jak to je,“ říká reportérce Radiožurnálu Dagmar a ukazuje mrazák plný masa.

„Snažíme se kupovat tak, abychom nekupovali maso jednotlivě, což vyjde výrazně dráž. Proto koupíme třeba půlku prasete, kterou rozporcuji a nandám do mrazáku. To samé třeba brambory, cibule. Nekupujeme v obchodech, ale od soukromého zemědělce. Brambory uskladníme a vydrží nám na delší dobu a zase je to mnohem levnější.“

Na to, že je už květen, vypadají brambory v pytli poměrně dobře. Jsou i další způsoby, jak se dá ušetřit? „Jediné, kde se dá ušetřit, je asi na sobě. Zjistila jsem, že třeba nepotřebuji tolik nového oblečení. Anebo oblečení děti dědí po starších kamarádech nebo příbuzných.“

Práce celé rodiny

Šetřit pomáhá také manžel Radek, který má svůj skleník a zeleninový záhon. Zvládá tak pěstovat řadu potravin. „Všechno, co se doma zkonzumuje. Kedlubny, ředkvičky, tady vylézá hrášek, saláty, jahůdky.“

Kvůli zdražování potravin rozšířil letos i záhonky. „Samozřejmě jsem nějaký záhonek udělal navíc na rajčata a takový. A mimo to jsme pořídili také nový skleník,“ dodává.

Když do skleníku vlezeme, tak vidíme doma vypěstované sazenice rajčat, okurek, paprik nebo nádherný špenát a jarní cibulku. A k tomu mají i slepice.

„Pořídili jsme taky pár slepiček pro vlastní potřebu, abychom měli vajíčka a nemuseli je kupovat, aby se ušetřilo, protože samozřejmě zbytky jsou v každé domácnosti. Tak to slepičky zkonzumují a my máme od nich vajíčka,“ vysvětluje Radek.

Přichází i šestnáctiletá dcera. Aby i ona podpořila rodinný rozpočet, začala chodit na brigádu. „Cítím, že to je správně. Peníze, co si vydělám, tak použiju sama na nějakou drobnost nebo na něco pro potěšení a nezatěžuji tím rodinu,“ upřesňuje.

Co rodina považuje za štěstí, je to, že nemá žádné půjčky. Na jejich splácení by totiž už peníze nezbývaly.