Za pár nevykouřených cigaret denně můžete mít kytaru. Táborský Cheiron učí brát osud do vlastních rukou

Cílem je vést malé i velké k rozvíjení jejich možností a k tomu, aby dokázali své problémy do budoucna řešit sami. Slouží k tomu třeba takzvané sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi. „To je služba, kde se potkáváme s rodinami – jak u nás, tak u nich, je celkem jedno, kde se potkáme, je to velmi variabilní a jde o to, aby to vyhovovalo těm rodinám,“ nastiňuje ředitel Cheironu T Roman Varga.

Rodiny se do péče Cheironu T dostávají buď na základě vlastního zájmu, případně si je neziskovka vytipuje, nebo naváže kontakt prostřednictvím dětského klienta cheironských klubů. „Nebo nám je doporučí táborská sociálka, se kterou spolupracujeme. Pak vzniká obvykle trojstranná spolupráce: Cheiron, ta rodina a odbor sociálních věcí, nebo OSPOD,“ dodává Roman Varga.

Nabízí se otázka, jak se na takovou „intervenci“ rodiny tváří. „Všechny služby jsou dobrovolné. Není to tak, že bychom do té spolupráce někoho nutili. Někdy ty tendence máme, protože vidíme, že ta rodina potřebuje nějakou podporu a neříká si o ni, ale je to zcela na jejím rozhodnutí. Oni musejí chtít na těch věcech pracovat,“ odpovídá Roman Varga.

Finanční tíseň a špatné bydlení

A o jaké „věci“ jde? „Může jít například o to, že se rodina ocitne ve finanční tísni nebo dlouhodobě bydlí v nevyhovujících podmínkách. To jsou asi nejčastější věci, kvůli kterým nás lidé kontaktují,“ říká Roman Varga.

„Pokud je v té rodině opravdu nedostatek financí, tak jsou jenom dvě možnosti: snížit náklady, nebo zvýšit příjmy. A základem je udělat si rodinný rozpočet. Většina těch rodin neumí hospodařit. Nikdo je to nikdy nenaučil, ti lidé vyrostli v podmínkách, kde hospodaření prioritu nemělo, žijí od výplaty k výplatě. A když si to sepíšeme, tak si často uvědomí, že za některé věci utrácejí zbytečně nebo strašně moc,“ připomíná.

Příkladem takového „zbytného výdaje“ jsou cigarety. „Ačkoli s těmi je to těžké, protože je to závislost a těžko se na nich šetří. Ale i tak, někdy ty rodiny říkají: Nás strašně mrzí, že si nemůžeme dovolit to a to. Tátové od rodin jsou třeba muzikanti a nemůžou si pořídit kytaru. A když se pak udělá rozpočet, tak se najednou zjistí, že kdyby kouřili o pět cigaret denně míň, jak máma, tak táta, tak za dva měsíce budou kytaru mít. S takovou motivací se dá hezky pracovat,“ komentuje Roman Varga.

Čtěte také

Patroni pomáhají na cestě z dětského domova k samostatnosti. Hledají další dobrovolníky

Táborský Cheiron tak pracuje třeba s celou komunitou vyloučené lokality Fišlovka a jejími obyvateli. Roman Varga kvituje, že se tento neslavně proslulý dům pro neplatiče postupně vyprazdňuje, protože některé rodiny jsou schopny postavit se na vlastní nohy a najmout si plnohodnotné bydlení.

Dětem ze svých klubů pomáhají pracovníci Cheironu T s organizací volného času, ale nejenom to. Budují vztah důvěry, v němž se děti dokáží svěřit se svými problémy a pak je za podpory odborníků řešit.

Samostatnost a zodpovědnost dominuje i práci s teenagery, kterým chce být Cheiron T především rovnocenným parťákem, který je vyslechne, nasměřuje, ale neúkoluje, nehodnotí a netrestá. Starověký vychovatel Cheirón, kterého má organizace v názvu i ve znaku, tak znovu jako kdysi vede své svěřence k odvaze vzít svůj osud do svých rukou a v životě obstát.

Celý rozhovor s ředitelem Cheironu T Romanem Vargou o službách i filosofii této neziskové organizace si poslechněte online.