Zámeček, tajné chodby i hluboké lesy mají v Lukavici u Chrudimi

6. listopad 2022

Typickou hornickou obcí byla Lukavice na Chrudimsku až do počátku 20. století. Po těžbě pyritu a slavné chemické továrně tam zůstal třeba tzv. zámeček a neproniknutelné tajné chodby v podzemí pod vesnicí.

Lukavice na Chrudimsku proslula v minulosti především těžbou pyritu. Šlo o vůbec nejvýznamnější ložisko tohoto nerostu ve střední Evropě, a tak se tam začal těžit ve velkém už v 16. století. Z pyritu, sloučeniny železa a síry, se využívala právě síra, z níž se vyráběl například v té době plné válek tak potřebný střelný prach.

A tak v Lukavici začali brzy síru také zpracovávat. Už ve století 17. tam postavili vůbec první chemickou továrnu v českých zemích, která byla po jejím rozšíření zároveň největší chemickou továrnou v Habsburské monarchii.

Tajemné podzemní chodby

Těžbu ukončili v Lukavici někdy na přelomu 19. a 20. století, když se v monarchii objevila další ložiska síry, která se lépe zpracovávala. A chemický závod pak přesunuli do nedalekých Slatiňan. Největší vzpomínkou hornictví v Lukavici je dnes tzv. zámeček. Rozsáhlou barokní stavbu postavili polovině 18. století jako středisko správy pyritových dolů.

Konec dolování znamenal také ale postupnou ne příliš lichotivou přestavbu zámečku. Zvláště po roce 1948, kdy se stal majetkem MNV, vznikly v něm kanceláře a byty. Nedaleko něj se ale dají najít určité pozůstatky po těžbě v podobě terénních nerovností například na místech, kde stávala továrna nebo kde bývaly vstupy do šachty či haldy vytěžené zeminy.

Hlavní šachtou lukavických pyritových dolů byla ta s názvem Bartolomějská. Měla hloubku až 210 metrů a táhla se v podzemí do vzdálenosti několika kilometrů v podstatě pod celou obcí. Nedaleko od ní byla vodní šachta Vilemína, ta sahala do hloubky 66 metrů a sloužila k odvodňování zdejších dolů.

Voda z ní odtékala odvodňovací štolou. A právě odvodňovací štola, která vede do Chrudimky jen pár metrů za Lukavicí je pak jediným místem, kudy by se dalo do rozsáhlého podzemí šachet v Lukavici podívat. Jejich vchody horníci před odchodem zasypali, tajemné podzemí ale zůstalo.

Stromy, lesy, vyhlídky

Není to ale jen minulost, proč se vyplatí podívat do Lukavice. Je to především překrásná příroda. Jen pár desítek metrů od obecního úřadu roste památný dub. Má téměř 600 let, obvod kmene přes 7 metrů a výšku více než 30 metrů. V minulosti se prý správcům obce dub na tomto místě nehodil, překážel jim, ale měli zakázáno ho skácet. Tak mu alespoň škodili tím, že od něj odváželi zeminu. Příroda si ale poradila, dub to přežil a jako připomínka této marné snahy postavit se jí, zůstaly kolem dubu valy a příkopy.

Lukavice je ale především místem půvabných hlubokých lesů a krásných rozhledů, protože se nachází na úpatí Železných hor. Třeba ten z místa zvaného Kraslava v místí části Radochlín. Kromě ní k Lukavici patří také Loučky, kde si například jeden mladý pár vybudoval vlastní pivovar a stojí tam také jeden z nejpůvabnějších statků z okolí, jedna ze zdejších památkově chráněných budov.

K Lukavici náleží i  další obce s téměř pohádkovými názvy: Lukavička, Výsonín nebo Vížky. Vydat se z nich dá třeba ještě dál příjemným výletem do přírodní rezervace Strádovské Peklo nebo na zámek ve Slatiňanech a skanzen v Nasavrkách.

Spustit audio

Související