Zámek v Lánech je už 100 let letním sídlem českých prezidentů. Jeho historii teď připomíná venkovní výstava
Venkovní výstava v zámeckém parku v Lánech na Kladensku připomíná sté výročí koupě lánského zámku pro prezidenta republiky, který jej využíval jako letní sídlo. Před sto lety také začala spolupráce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka se slovinským architektem Jože Plečnikem, který působil nejen v Lánech, ale také na Pražském hradě.
„Plečnik se ujal malých úprav uvnitř zámku i několika komorních, ale virtuózních architektonických kousků v lánském parku,“ řekl při dnešním zahájení výstavy její kurátor, historik architektury Vladimír Šlapeta.
Mezi Plečnikova díla patří například zeď při hrázi rybníka s kašnou tvořenou pěti dórskými sloupy zdobenými bronzovými lvími hlavami. "Tyto lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Takto Plečnik vyjádřil celistvost nově vzniklého státu," uvedl Šlapeta. Plečnik podle něj ovlivnil svým působením celou českou architektonickou debatu a vychoval padesát českých architektů, kteří hráli významnou roli v meziválečné i poválečné tvorbě.
Výstava bude, stejně jako lánský zámecký park, veřejnosti přístupná vždy ve středu a ve čtvrtek od 14 do 18 hodin, ve svátky a o víkendech pak od 10 do 18 hodin, a to za symbolické vstupné 15 korun.
Zámek Lány Československý stát odkoupil 15. července 1921 od rodiny Fürstenberků. Stal se letní rezidencí československých a později také českých prezidentů. Letním sídlem se ale mohly stát i jiné objekty, uvažovalo se například také o zámcích ve Smečně, Průhonicích, Kolodějích nebo v Brandýse nad Labem. Masaryk si ale lánské panství při návštěvě v roce 1920 oblíbil, argumenty pro koupi byly též velmi dobrý stav budovy, dobrá dostupnost z Prahy a zároveň blízkost přírody. Proto začala jednání o odkoupení zámku, která trvala přibližně rok. Cena činila 25 milionů korun, celková plocha koupených nemovitostí činila zhruba 5000 hektarů. Masaryk s rodinou začal zámek využívat od srpna 1921 a po své abdikaci v roce 1935 se do něj nastěhoval natrvalo. Na místním hřbitově je také pohřbený.
Slovinský architekt a urbanista Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Celoživotně se přátelil s českým spolužákem Janem Kotěrou, na jehož doporučení se stal Plečnik profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Na počátku dvacátých let minulého století byl jmenován architektem Pražského hradu. Díla podle jeho návrhů vznikla nejen v Praze a Lánech, ale například také ve Vídni a Lublani, kde v roce 1957 zemřel.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Majitel neznámý. Pozemky za pět miliard propadly státu, jsou velké jako třetina Prahy
