Zapínání a vypínání genů řídí proteiny zapojené „v kapse“. Objev může pomoci s výzkumem nádorů
Díky česko-americkému vědeckému týmu odborníci znají více o tom, jak buňky „zapínají a vypínají“ svoje geny. Vědci objevili dosud neznámý mechanismus v celém složitém a málo probádaném procesu a díky tomu snad v budoucnu lépe pochopí, co se děje například v nádorových buňkách.
V každé buňce v těle máme stejnou genetickou informaci, ale různé buňky z ní využívají jenom některé geny. Genovou expresi, tedy které geny v buňce budou „zapnuté“ a které „vypnuté“, řídí složitý mechanismus, kterého se účastní molekuly proteinů.
Čtěte také
Vědci zatím znali úlohu jednotlivých vybraných proteinů, ale týmu z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a z Baylor College of Medicine v Houstonu se podařilo najít mechanismus, který řídí souhru celého „kolektivu“ proteinů. Výzkum otiskl prestižní vědecký časopis Science.
Některé části proteinů jsou dobře uspořádané, jiné jsou spíše neuspořádané – o jejich funkci vědci zatím mnoho nevěděli, ale v tomto výzkumu ukázali, že hrají roli právě při interakci proteinů mezi sebou.
„Často to funguje tak, že uspořádaná molekula má na svém povrchu kapsu, do které se dokáže zachytit neuspořádaná část,“ vysvětluje Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. I neuspořádaná část molekuly se totiž skládá z menších celků, které „pasují“ do zmíněné kapsy.
Často to funguje tak, že uspořádaná molekula má na svém povrchu kapsu, do které se dokáže zachytit neuspořádaná část.
Václav Veverka
Interakci proteinů vědci pozorovali ve zkumavce i v živých buňkách. V pokusech do procesu různě zasahovali a pozorovali, jaký to bude mít dopad na expresi genů.
Čtěte také
Objevili, že když je narušená třeba neuspořádaná oblast proteinu, tak se proteiny nemohou „zapojit do sebe“ a tím se zastaví první krok celého složitého procesu zapínání a vypínání genů.
V dalším výzkumu se chtějí zaměřit třeba na to, jak se tyto poruchy projevují třeba v rakovinných buňkách, kde je řada proteinů mutovaných (pozměněných) a mohou jim chybět právě ty části, které do sebe mají zapadat.
Poslechněte si celou reportáž Martina Srba.
Související
-
Jako kdyby orgány po covidu zestárly. Stárnoucí buňky by mohly vysvětlit, komu hrozí těžší nemoc
Na telomery se vědci dívají jako na hodinky, jež odměřují životnost buňky. Když člověk trpí dlouhodobou nemocí, telomery se mu zkracují víc, buňky jako by stárly rychleji.
-
XMAN vznikl souhrou štěstí a náhod, popisuje vědec Cígler objev, který by mohl změnit medicínu
„U zrodu jsme netušili, že se něco podobného povede. My prostě zkoušíme vymýšlet různé zajímavé nápady, necháme na nich pracovat své mozky,“ popisuje objev Petr Cígler.
-
Čeští vědci popsali, jak se v těle šíří virus nachlazení. Objev může pomoct ve vývoji antivirotik
Vědci už věděli, jak se rhinoviry přichytí na povrch lidské povrch buňky a vstoupí dovnitř. Ale nebylo známo, jak přesně se pak otevře a vypustí svůj genom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
