Zápis barevných odstínů a kombinací má v češtině svá pravidla

28. únor 2023

Jazykový koutek je tentokrát barevný. Jeho tématem jsou změny v pravidlech zápisu barev, jejich odstínů a barevných kombinací.

Pravopisná pravidla v případě zápisu barev, jejich kombinací a odstínů pisatele příliš donedávna nešetřila. Bylo totiž potřeba poměrně zevrubné výtvarné vzdělání, aby se pisatel rozhodl správně, jak napíše složené slovo obsahující dvě nebo více barev. Pokud totiž kombinace barev mohla vytvořit barevný odstín, například červenofialová, a pisatel chtěl říci, že třeba šaty byly v tomto jednom odstínu, napsal slovo červenofialový dohromady. Pokud ale šaty byly třeba fialové s červenými puntíky, barvy na nich byly oddělené, tak pisatel musel slovo červeno-fialový napsat se spojovníkem, tedy červeno, spojovník, fialový. Když dvě barvy odstín vytvořit nemohly, psalo se celé slovo bez spojovníku, například černobílý.

Ani dnes to není jednodušší

Příslušné pravidlo z Internetové jazykové příručky nám říká, že označujeme-li složeným přídavným jménem dvě samostatné, tedy oddělené barvy, píšeme mezi oběma částmi spojovník, například žluto-spojovník-zelený pruhovaný svetr, červeno-spojovník-modro-spojovník-bílá vlajka a podobně. Ovšem u složeného slova černobílý autoři pravidel udělili výjimku, a tak se toto konkrétní slovo píše dohromady bez spojovníku. Označujeme-li barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku. Například zelenožlutý mech, tedy mech v nazelenalém odstínu žluté barvy.

Úvahám o užívání spojovníku při popisu barev se zkrátka nevyhneme, i když už nemusíme uvažovat o pravidlech pro míchání barev a zjišťovat možnosti tvorby jejich odstínů. Má to ale nějaké praktické dopady? V jakých situacích by si pisatelé měli opravdu dát na pravopis barev pozor?

Potíže to může činit hlavně v popiscích textilního zboží v elektronických obchodech. Samotné užívání spojovníku je zde problematické, protože pisatelé často zaměňují spojovník s dlouhou pomlčkou, případně kolem správně použitého spojovníku vkládají mezery. Zápis tak není jednoznačný a při užívání automatických filtrů mívají pak počítače potíže se zobrazením všech relevantních výsledků.

autoři: Stanislav Jurík , Růžena Písková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.