Zápisy do základních škol právě probíhají

15. leden 2004
Vaše téma

Ode dneška do 15. února probíhají zápisy do prvních tříd základních škol. Situace není růžová, neboť zápisy probíhají v atmosféře, kdy se některé školy ruší nebo slučují s jinými. Je pravda, že to není masový jev, ale v některých regionech se tomuto k nepopulárnímu kroku muselo přistoupit. Žáčků prvňáčků totiž nemá Česká republika nadbytek. Pokračuje redaktorka Eva Hůlková.

15. leden až 15. únor. To je termín vymezený pro zápisy do základních škol včetně soukromých a církevních. Informace podrobnější by se rodiče měli dozvědět na školách a nebo na obecních úřadech. Obecní úřady jsou se školami těsně svázány. Obce mají ze zákona povinnost stanovit základním školám spádové obvody, a to tak, aby do spádové školy mohly být přijaty všechny děti s trvalým bydlištěm ve spádovém obvodu. Ale pozor, tímto opatřením není dotčeno právo rodičů vybrat si pro své dítě školu jinou. A děje se to, protože lidé si zvykají už od základních škol hledat kvalitu i za cenu dojíždění, jak podotýká mluvčí středočeského hejtmana Martin Krafl.

Martin Krafl: V posledních letech už se také objevuje určitá konkurence, což je určitě dobrá známka pro rodiče, protože oni se někdy rozhodují ani ne tak z ekonomického nebo časového hlediska, z hlediska dojezdu základní školy, ale už se tady objevuje i atribut kvality školy. Takže někteří žáci dojíždí s plným vědomím rodičů do vzdálenější školy právě proto, že nabízí kvalitnější a zajímavější výuku než ty ostatní.

Dnes už je to také o tom, která škola je efektivní. To znamená, kterou školu ještě stojí za to financovat. Nejmenší počet dětí, které dnes mohou být ve třídě, je 13, řekla Radiožurnálu pro Vaše téma mluvčí ministryně školství Hana Vítková. Částka, kterou škola dostane, závisí tedy na počtu žáků.

Hana Vítková: V podstatě to definitivní rozhodnutí je potom na kraji, kolik přijde řediteli školy na jednotlivého žáka, ale je to úplně v průměru, hodně, tak je to zhruba 20 tisíc korun na žáka a na rok. Pokud je ve třídě například 10 dětí a ne těch 13, které je absolutní minimum, tak v podstatě škola doplácí na ty 3 děti, které tam nejsou.

O počtech žáků, které školy musejí mít, aniž by jim hrozila takzvaná optimalizace, dnes jednali také zástupci Svazu města a obcí s úředníky Ministerstva školství. Místopředseda svazu Jaromír Jech je teď na telefonu Radiožurnálu. Dobrý den.

Jaromír Jech: Dobré odpoledne.

Je známo, že Svaz měst a obcí není orgán, který by mohl přímo situaci ovlivnit, ale sbírají se u vás informace ze všech regionů Česka. Vy je vyhodnocujete, potom s nimi jdete třeba do Parlamentu nebo ministerstvo. Mluvili jste dnes o efektivitě škol, o minimálních počtech žáků, případně o výjimkách, pokud nejsou ty počty naplněny?

Jaromír Jech: Ano, dneska jsme hovořili s panem náměstkem Müllnerem a jeho spolupracovníkem právě o tomto tématu. Bohužel my jsme přišli, jak se často stává, jako dost s křížkem, lidově řečeno, po funuse. Protože to, ten pokyn ministryně školství, který se právě touto problematikou zabývá, tak spatřil světlo světa již v závěru minulého roku a obce, byť ze zákona mají být státními orgány, seznámily s opatřeními, které jako mohou ovlivnit tu jeho působnost, tak se tak nestalo. Vlastně obce se to dozvěděly, až když byl pokyn na světě a pochopitelně nyní se bouří, protože zkráceně řečeno, skutečně to znamená pro několik desítek škol ohroženost jejich existence z hlediska nedostatku finanční prostředků.

Tomu máme rozumě tak, že jste vlastně nic nevyjednali?

Jaromír Jech: Ne, ne, ne. To ne, že jsme nic nevyjednali. My jsme, to dnešní jednání bylo pochopitelně první, my se budeme snažit dostát nápravě. Chceme, aby byl stav aspoň takový, jaký panoval v roce 2003, kdy platil pokyn předchozí, který nebyl údajně v souladu se zákonem, ale přes to pro tu obec znamenal, že nějakým způsobem se vyrovnala s tím, že chtěla mít školu tam, kde třeba byl jiný počet těch žáků, než bylo uváděno v příspěvku 13, chceme to napravit.

Takže jak se to bude řešit konkrétně? Kdybyste mohl aspoň nastínit?

Jaromír Jech: Ano, v příštím týdnu budeme mít jednání s lidmi z Ministerstva školství opakovaně. Tam budeme chtít už zamezit tomu, aby nějaké rozhodnutí kraje, dejme tomu, učinilo tu těžkou situaci pro těch několik malých škol ještě horší. Zároveň budeme dávat dohromady nebo dáváme, změny, který by mohly vést ke změně pokynů. Popravdě řečeno, moc si po zkušenostech z jiných oblastí neslibuji, že se nám to okamžitě podaří. Zbývá potom, zbývají jiné iniciativy. Využít dejme tomu i jisté stranickosti některých našich představitelů, případně se obrátit na poslance, byť pokyn pochopitelně neschvaluje Parlament, ale využít jejich síly a dostát toho, aby ta, dejme tomu, optimalizace nebo jak to nazvat, těch škol, nebyla řešena prostřednictvím pokynu, ale my chceme, což je věc dlouhodobá pochopitelně, tady je absence státní politiky, vůbec k životu na venkovu nebo ve vztahu k sídelní struktuře České republiky. Ta tady není, není tady reálná koncepce. To by mělo se řešit jiným způsobem než tímto tlakem přes nějaké výjimky, kolik kdo má mít kde žáků.

Ne, že bych chtěl nějak předbíhat. Co se stane, když se to nepovede?

Jaromír Jech: Co se stane, když se to nepovede? Já si myslím jednu věc, že se nic moc nestane, protože stejně ta setrvačnost běhu těch škol na jedné straně, na druhé straně zas neobyčejná taková, takový zápal starostů a těch obecních zastupitelstev, který chtějí zachovat ty školy, tak pomůže vlastně překonat toto období. Počkáme na nový zákon. Doufejme, že nový školský zákon, který teď je právě v procesu nějakého projednávání, bude přijat a tyto problémy tam budou vyřešeny tak, aby všude tam, kde žijí lidé a kde jsou děti, pochopitelně, v určitém rozumném počtu, což těch 13, ale jednoznačně ještě je, tak aby tam zůstala ta školní docházka zachována.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: ehů
Spustit audio

Více z pořadu