Zapomenutá léta předsedy vlády se základním vzděláním Viliama Širokého
Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990. Jedním z těch typických byl způsob, jakým Moskva Praze nařídila, kdo bude československým prezidentem po smrti Antonína Zápotockého. Zapomenutou postavičku komunistického pantheonu – Viliama Širokého – připomene v pořadu Archiv Plus slovenský publicista Ján Bábik.
V řadě našich prezidentů je jméno Antonína Novotného jen položkou mezi listopadem 1957 až březnem 1968. Novotný byl přesvědčeným komunistou, zcela oddaným Moskvě.
Právě to ho v listopadu 1957 přivedlo na Pražský hrad. Původně prezidentem být neměl: českoslovenští komunisté na tento post vybrali tehdejšího premiéra Viliama Širokého.
Čtěte také
Byl v tom kus logiky – 40 let po vzniku státu Čechů a Slováků byli prezidenty jen Češi.
Co víc, komunisté si s prezidentským úřadem, pozůstatkem buržoazní republiky, nevěděli rady. Veškerá rozhodnutí se dělala na Ústředním výboru Komunistické strany Československa, který v případě zásadních plánů papouškoval nařízení moskevských diktátorů. Prezident byl jen dekorativní figurou.
Široký se na takovou funkci hodil: byl to naprosto nevzdělaný člověk, kterého jediná zkušenost se školou spočívala v absolvování „měšťanky“, což by dnes bylo devět tříd základní školy.
„Absenci vzdělání nahrazoval hlubokou uvědomělostí, revoluční zoceleností a principiálností v boji s třídním nepřítelem,“ říká Ján Bábik.
„Nebylo mu ani 20, když zasvětil život komunistické straně. V meziválečné republice zastával v aparátu strany významné funkce a v podstatě byl nejvýše postaveným Slovákem v komunistické hierarchii.“
Nevzdělaná figurka
To, že se Široký stal po smrti Klementa Gottwalda československým premiérem bylo jen dokladem významu funkce předsedy vlády – instituce vlády hrála v pojetí komunistického vedení společnosti okrajovou roli.
Následovat měla cesta na Hrad. Už se tiskly poštovní známky s jeho portrétem, prezidentská ochranka už měla nastudovanou obranu Širokého vily a pravidelné cesty na Hrad a domů. Ale zasáhla Moskva.
Čtěte také
Zkoumání důvodů, proč Chruščov protlačil na Hrad Novotného, by vydalo na obsáhlou studii.
Ján Bábik objevil v archivu Slovenského rozhlasu unikátní, na Slovensku ani u nás nikdy nepublikovaný rozhovor s Vasilem Biľakem z roku 2000, ve kterém bývalý komunistický ideolog vysvětluje důvody nedůvěry Moskvy v Širokého.
Mělo jít o Širokého selhání v roce 1941, kdy byl vyslán z Moskvy na Slovensko organizovat protinacistický odboj. Vzhledem k absolutní neznalosti konspirace byl už po dvou měsících zatčen slovenskou policií pro banální přestupek.
Když vyšlo najevo, o koho se jedná, byl vydán gestapu, které Širokého krutě mučilo. Široký vyzradil, kde ukrývá tajný kód pro radiotelegrafickou komunikaci s Moskvou. Gestapo si pro něj došlo do mýdla na holení v koupelně Širokého bytu – a po určitou dobu mělo kontrolu nad depešemi mezi Moskvou a východoevropským komunistickým odbojem. Tak to alespoň říkal Biľak.
Ján Bábik připravil pro pořad Archiv Plus výběr Širokého „zásahů“ do dějin. Uslyšíte například ukázky z jeho projevů po smrti Stalina i Gottwalda, jeho obhajobu měnové reformy z roku 1953 nebo projev poté, co za Československo podepsal Varšavskou smlouvu. To vše okořeněné vtipnými historkami z let, kdy tato nevzdělaná figurka vedla československou vládu.
Související
-
To, že by Gottwaldovy ostatky měly mít problém s balzamováním, jsou jen fámy, uvádí historik Stehlík
Někteří komunisté byli uctíváni jako bohové. „Novodobým poutním místem“ se tak po 5. prosinci 1953 mělo stát mauzoleum s nabalzamovanými ostatky Klementa Gottwalda.
-
Když stoupal Gottwald s KSČ na vrchol moci. O přebírání státu po únoru 1948
Únor 1948 nebyl až tak zlomovým bodem, jakým se zdá být ze zpětného pohledu, a ani současníci to často tak necítili. Připomeňte si tehdejší revoluční dny.
-
Krvavé jaro 1950: proces s Miladou Horákovou, projev Marty Gottwaldové a slovo dostali i dělníci
Jaro 1950 je nejvýznamněji spjato s procesem s Miladou Horákovou a společníky, nebyl ale jediný. Nadšení z krvavého budování bylo ostentativně vyjadřováno širokými vrstvami
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.