Zasahujeme do divočiny, proto se setkáváme s viry, které zvířata přenášejí

26. březen 2020

Netopýři si během evoluce vyvinuli odolnost vůči virům, které jsou nebezpečné pro člověka.   Jak reaguje imunitní systém člověka na viry přenášené divokými zvířaty?

Cesty přenosu jednotlivých druhů koronavirů ze zvířat na člověka

Netopýři tvoří v tropických oblastech polovinu všech druhů savců, celosvětově asi pětinu druhů z celkové savčí diverzity. Netopýři díky své schopnosti adaptace obývají všechny kontinenty. Přežijí i v extrémních podmínkách a této schopnosti se přizpůsobily i mnohé viry, které netopýři hostí. Pro člověka se tak stali ideálními přenašeči.

V průběhu evoluce na sebe viry a netopýři navzájem působily, některé viry proto přestaly být pro netopýry nebezpečné. Nezpůsobují jim žádná vážnější onemocnění a nezabíjejí je. Netopýři se naopak stali ideálními hostiteli a viry se mohou v jejich populaci šířit.

Tyto patogeny mají pro člověka fatální následky, protože virus se změnou hostitele změní své chování a působení. Může pak způsobit onemocnění, jakým je v současnosti COVID-19. Lidský organismus může být infikován buď přes tyto mezihostitele, nebo přímo.

Čtěte také

Z netopýra se virus přenesl na člověka kvůli přímé manipulaci se zvířaty a kvůli jejich konzumaci. Důvodem přenosu ale je i dosavadní životní styl lidí.

Koho vyháníme z divočiny?

„Lidé pronikají hlouběji do divočiny, těsněji se stýkají s organismy, které v ní žijí,“ říká Natália Martínková z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR. „Když významně narušíme prostředí, tak se organismy, které v něm žijí, snaží uniknout. Přirození hostitelé virů se pak snaží najít jiná loviště a lidé se s nimi mohou setkávat například na farmách nebo v sadech,“ vysvětluje Martínková. Člověk se pak svým chováním přenosu virů a patogenů přímo vystavuje.

Koronaviry SARS, MERS i současný COVID-19 patří do skupiny RNA virů. Ty v prvních fázích infekce aktivně snižují odpověď imunitního systému napadeného jedince. Jejich nejčastějšími přenašeči jsou divoká zvířata.

Imunitní systém člověka, který byl napaden virem, nejprve zpomaluje svou reakci. To umožní rychlejší a intenzivnější množení virových částic. Poté imunitní systém začne naopak reagovat nepřiměřeně, a tím poškodí buňky. Ty ale už byly napadeny také virem, další poškození imunitním systémem tak infekčnost virů ještě zvyšuje.

Čtěte také

Podle vědců z Ústavu biologie obratlovců některé viry z lidské populace vymizí. Stalo se to i v případě koronaviru SARS, člověk se jím naposledy nakazil před více než 15 lety. Některé viry se ale opakovaně vracejí. Jedná se o koronavirus MERS nebo ebolu.

Výzkumníci se v současnosti zaměřují na vztah virů a netopýrů. Teprve zjišťují, jak velká je rozrůzněnost virů, které netopýři přenášejí. Metody odhalování virů totiž dosud nebyly zcela přesné. Novým nástrojem při analyzování diverzity virů bude zkoumání virionů, to je označení pro kompletní virovou částici, která je schopna infikovat hostitele a dále se v něm množit. Tento výzkum spočívá ve vyhledávání jejich genetické informace.

Zimující netopýří velcí

Další metodou, kterou vědci využívají, je celogenomové sekvenování. S jeho pomocí je možné z jednoho vzorku rychle dostat co nejpřesnější genetickou informaci.

Kromě těchto výzkumů je nutné podle Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců změnit náš vztah k přírodě. Je nezbytné začít se k ní chovat šetrněji a přehodnotit, jak jako lidstvo měníme svět kolem nás.

Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.