Zaškrábnutí. Hörspiel s poezií Jaromíra Typlta a ve zvukové kompozici Michala Rataje

Společná tvorba obou autorů vyvěrá ze společných improvizací a hledání – a ústí sice ve tvar velmi otevřený interpretacím (vyžadující aktivní přístup posluchače), ovšem formálně uzavřený, až dokonalý.

Jeho tah:
Kdybych drtil v prstech
teď anebo nikdy
prozradil bych ti svůj praskot

Můj tah:
Kdybys měl tu správnou uniformu
poslal bych tě k sobě na výzvědy
jestli už konečně
něco vím

Společnému prorůstání se oba autoři věnují už řadu let. Své Škrábanice – jak společný projekt souhrnně označují – představili nejen mnohokrát koncertně, ale také na albu v roce 2014. V loňském roce dvojice oslavila deset let tvůrčí spolupráce a před několika týdny vydala novou desku Zaškrábnutí, na které se podíleli i další hudebníci.

Čtěte také

Michal Rataj: Obavy orchestrů z reakcí na soudobou hudbu jsou zbytečné. Posluchači chtějí slyšet to, co si doma nepustí

Michal Rataj (1975) je rozhlasovým posluchačům dobře známý hudební skladatel, protože řadu let v rozhlase působil (nejen) jako hudební režisér a dramaturg programové řady Radioateliér. Je podepsán pod hudebním ztvárněním řady rozhlasových her i dalších pořadů (například oceněná inscenace hry Georga Büchnera Vojcek, spolu s režisérem alešem Vrzákem) a v neposlední řadě znělek, které provázely vysílání Českého rozhlasu Vltava do podzimu 2017. Kromě svého rozhlasového působení je také pedagogem HAMU či autorem hudby k filmům Jan Palach, Rodina je základ státu a seriálu České století. Účastní se pravidelně hudebních festivalů u nás i v zahraničí, je autorem orchestrální i komorní hudby.

Čtěte také

Jaromír Typlt: Máme amputovanou obrovskou část čtenářských schopností

Jaromír Typlt (1973) je spisovatel, performer, editor, výtvarný kůrátor a básník, jehož básně rozhlasoví posluchači ještě příliš neznají. Eseje o literatuře a výtvarném umění zveřejňuje například v literárních časopisech Souvislosti, Revolver Revue, Host, Analogon, Tvar apod. Zatím poslední básnická sbírka (ze které v pořadu zazní dvě básně) vyšla u nakladatelství Argo pod názvem Za dlouho.