Zastřelil se jako voják Wehrmachtu, pak se po něm slehla zem. Poslechněte si dokument, který získal Zvláštní cenu Mileny Jesenské

12. listopad 2022

Česko-německý fond budoucnosti udělil Zvláštní cenu Mileny Jesenské redaktorce Magdaleně Fajtové za pořad Zaostřeno, ve kterém zprostředkovala posluchačům pátrání po osudu svého pradědečka Jana Adensama, vojáka německé armády, který v roce 1943 spáchal sebevraždu někde v bývalé Jugoslávii.

Jedna vojenská karta a historka o dopise na rozloučenou, který rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. Indicie, které stály na počátku pátrání reportérky Magdaleny Fajtové po pradědečkovi jménem Jan Adensam. Byl to voják německé armády, který v roce 1943 spáchal někde v bývalé Jugoslávii sebevraždu.  

Vše začalo 31. května 2021 e-mailem z německého Bundesarchivu. Byla to odpověď na žádost poslanou pár týdnů předtím. Spolu s odpovědí do e-mailové schránky přišla i kopie vojenské karty. Patřila Janu Adensamovi.

Jeho rodina o něm doté doby moc nevěděla. Zemřel v roce 1943 jako německý voják někde v bývalé Jugoslávii. Kde a proč nikdo nevěděl. Jen to, že spáchal sebevraždu. Měl totiž údajně poslat dopis na rozloučenou, který jeho rodině po odsunu zajistil návrat do Československa. 

Čtěte také

Ale ani obsah dopisu nikdo neznal. Vojenská karta z Bundesarchivu tak byla po bezmála 80 letech vůbec první informací o osudu Jana Adensama, která se rodině jeho pravnučky Magdaleny Fajtové dostala do rukou.

Následující rok spolu s její maminkou, jeho vnučkou, pátraly po dalších informacích, které by pomohly objasnit proč se pradědeček zastřelil a kde leží jeho ostatky.

Po získání karty z Bundesarchivu strávila Fajtová několik dnů snahou dopodrobna ji přelouskat:

Johann Adensam, narozen 6. května 1906 v Rapšachu

Ve svém pátrání si Magdaléna Fajtová s maminkou Jaroslavou stanovily plán - chtěly zjistit, jestli nacistické hroby v Srbsku ještě stojí, protože by nebylo nijak překvapivé, kdyby je po válce Jugoslávci hromadně ničili.

Chtěly také vědět, co vlastně pradědu vedlo k sebevraždě a kde přesně leží jeho tělo. Začaly v jižních Čechách, kde pradědeček s rodinou žil a nakonec se podívaly i do Srbska, kde zemřel.

Na co Magdaléna s Jaroslavou přišly, a jak osud Jana Adensama ovlivnil budoucnost jeho rodiny, si můžete poslechnout v pořadu Zaostřeno.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.