Zastropování ceny ruské ropy je krokem k dalšímu vyhladovění Ruska, tvrdí analytik Havlíček

7. prosinec 2022

Evropská unie uvaluje na Rusko další sankce, nově zastropovala ceny ruské ropy na 60 dolarech za barel. Vyvíjí se sankční válka s Ruskem tak, jak si ji Západ po únorovém útoku ruské armády na Ukrajinu naplánoval?

„Efekt sankcí je dlouhý a musíme být více trpěliví,“ vybízí v Pro a proti analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Politolog Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy potvrzuje, že účinek sankcí je slabší a pomalejší, než si nejen politikové představovali.

Čtěte také

Podle Kofroně omezení nákupu ruské ropy pro Rusko bude znamenat, že bude muset hledat odbyt v zemích třetího světa a v Číně. „Tyto státy situace využívají, tlačí Rusko k co nejnižší ceně. To nakonec bude mít méně peněz v rozpočtu, což ztěžuje financování války.“

„Putinův stát je na západních trzích závislý a ekonomicky nedokáže tyto dopady kompenzovat. Skoupil sice tankery, kterými bude rozvážet ropu po světě, ale ekonomicky se to nevyplácí. Proto si myslím, že i zastropování ceny ruské ropy navržené EU je významné a pokračuje ve vyhladovění Ruska,“ soudí Havlíček.

Krátkodobě to politickou rovinu ani situaci na frontě neovlivňuje. Dlouhodobě je bude podkopávat, ale to se bavíme v řádu měsíců.
Jan Kofroň

Ten upozorňuje, že Čína odebírá ruskou ropu za 25 nebo 35 dolarů za barel. „U zemního plynu je situace ještě složitější. Pokud si někdo myslí, že Rusko všechen plyn povede do Číny, tak to není ani technicky možné, protože potřebná infrastruktura neexistuje.“

Jan Kofroň, politický geograf

Otázkou je, jak tyto ekonomické komplikace ovlivní schopnosti Ruska na bojišti. „Sankce mají dimenzi ekonomickou a politickou. Je jasné, že válka, a do ní patří i sankce, Rusku snižuje HDP. Jestli to stačí k tomu, aby země změnila své politické chování, nevíme. Krátkodobě to politickou rovinu ani situaci na frontě neovlivňuje. Dlouhodobě je bude podkopávat, ale to se bavíme v řádu měsíců,“ předpokládá Kofroň.

Pozice se mění uvnitř Ruska a to je první vlaštovka.
Pavel Havlíček

„Ekonomické indikátory, které Rusko prezentuje, nejsou dostatečně dramatické, abychom viděli změnu. Jde ale o taktiku federace vytvářet zdání, že se nic neděje: HDP zásadně neklesá, rubl je stabilizován a nezaměstnanost neroste. Ale to jsou velmi umělá čísla a statistiky. Rusko se tak snaží skrývat obrovské strukturální problémy, které ekonomika má,“ tvrdí Havlíček.

Pavel Havlíček, analytik

„Vliv ekonomických faktorů na politiku stále nevidíme,“ konstatuje Kofroň. „Írán je pod sankcemi dekády, Severní Korea ještě déle, a přesto tyto režimy drží svou politiku. Představy, že sankce velmi rychle vedou k politickým výsledkům v horizontu měsíců, jsou u tak velké země jako Rusko příliš optimistické.“

Čtěte také

„Pomocí sankcí můžeme postupně zmenšit schopnost Ruska vést válku, ztížit ekonomickou situaci, kdy země bude muset dělat čím dál víc těžších rozhodnutí a prioritizovat buď vojenskou, nebo civilní výrobu. Tak postupně zvýší cenu za válku do té míry, že pro Rusko nebude přijatelná. Toho jsme schopni, ale to se skutečně nedostaví během půl roku,“ shrnuje politolog Jan Kofroň.

Analytik souhlasí, že v krátkodobém horizontu ruskou politiku nezměníme. „Ale už vidím, jak sankce ovlivňují postoj ruské veřejnosti k válce. Ten není dán jen sankcemi, ale i nezvládnutou mobilizací a vojenskou operací. Válka se skutečně začíná stávat velmi nepopulární, proto postupně mizí z ruských obrazovek. Takže pozice se mění uvnitř Ruska a to je první vlaštovka,“ doufá Pavel Havlíček.

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , oci

Související