Zbytečná hysterie

Na ukazateli skóre svítí stav 3:1 a ostravská ČEZ Aréna slaví - Vítkovice po pěti letech porážejí pražskou Slavii. Velkou radost a úlevu však jen za pár minut střídá obrovské zklamání. Ani výhra ostravskému týmu nezajistila postup do vyřazovacích bojů.

Přesuňme se o zhruba 400 kilometrů dále. Pražská T-Mobile aréna, prodloužení a Třinec gólem Jiřího Polanského poráží senzačně Spartu 2:1 a postupuje do play-off.

To vše se událo v jeden večer. Jako fanoušek a správný patriot všech týmů bojujících v jakékoliv soutěži v moravskoslezském kraji mám rozpolcenou náladu. Radost mísící se se smutkem. Nadšení střídající zklamání. Buďme ale pragmatičtí a soudní a pojďme se vrátit na začátek sezóny. Oba kluby, Oceláři i Vítkovice před sezónou oznamují jasný cíl - postup do play-off. Realita je však trochu jiná. Ostravě ani Třinci se v základní části příliš nedaří.

Hokejisté s rytířem Vítka ve znaku mají katastrofální vstup do ročníku a zachraňují jej až v poslední čtvrtině soutěže. Oceláři byli jako na sinusoidě. Série zápasů, v nichž přehráli každého, střídaly okamžiky, kdy je porazili i junioři v dresu Vsetína. Otázkou tak zůstává, proč tomu tak bylo?

Vítkovice dlouho omílaly, že svým hráčům věří, a že se jedná jen o chvilkový výpadek místo toho, aby do celku kouče Holaně sehnali tolik potřebného a kvalitního obránce. Michal Barinka tým opravdu posílil, ovšem až v okamžiku, kdy Holaň sledoval počínání svého nástupce Fryčera z V.I.P. lože ČEZ Arény. Nutno podotknout, že výkony Ostravy šly příchodem Barinky opravdu nahoru.

A Třinec? Ten na to šel úplně jinak. Místy to vypadalo, že by angažoval kohokoliv, kdo by prošel kolem Werk arény. Ne všechny příchody se totiž daly nazvat posílením. Manažer Marek během sezóny přemluvil k návratu ke kariéře Vladimíra Vůjtka, přišli Juraj Štefanka, Juris Stals, Peter Frühauf, Roman Hlouch a především posila, díky které možná nakonec Oceláři přeci jen hrají play-off - reprezentační gólman Roman Čechmánek.

Postavení v tabulce obou regionálních soků v dolních patrech tabulky tedy zcela odpovídalo výkonům předváděným na ledě. A drobná hysterie okolo posledních zápasů Vítkovic i Třince byla možná trochu zbytečná. O postupu totiž nerozhodovalo posledních pět, nýbrž všech 52 kol základní části.