Zebra je plašan, nosorožec rozhoupe náklaďák, říká šéf transportů dvorské zoo

„Představte si, by k vám domů nebo na zahradu vtrhla parta chlapů, ti by vás zavřeli do bedny a někam vezli. Nevíte, co se děje, kam a proč vás někam vezou,“ přirovnává Tomáš Kapic v nadsázce pocity zvířat při transportu k únosu. Hned ale dodává, že zvířata mají velmi dobrou antistresovou výbavu: „V řádu minut, nebo desítek minut po vypuštění se už naprostá většina z nich chová naprosto normálně.“

Zvířata vozíme zadkem napřed

Některá zvířata mají při převozu relativní volnost, u jiných by to byl na jejich škodu. „V druhém případě se nakládají zadkem po směru jízdy. Je to z čistě praktického důvodu. Kdybychom museli prudce brzdit, tak narazí do čelní strany bedny zadkem a ne hlavou,“ vysvětluje vedoucí oddělení výměny zvířat Safari Parku Dvůr Králové nad Labem. Zvířata podle něj prožívají transport různě. Maximálně citlivě se musí jezdit třeba se zebrami: „Zebry jsou plašani, kteří celou dobu transportu pobíhají a vůbec si nelehnou.“

Se zvířaty pracuje Tomáš Kapic už víc než 30 let|foto:Jiří Fremuth, Český rozhlas

Komplikovaný je i převoz žiraf právě kvůli jejich výšce. Speciální přívěs má nastavitelnou výšku střechy, běžný silniční transport totiž nesmí být vyšší než čtyři metry. „Při nakládce větších zvířat se střecha zvedne, potom ji stáhneme na čtyři metry. Přívěs je dostatečně dlouhý a prostorný, takže žirafa tam má jen trochu skloněnou hlavu,“ vysvětluje Tomáš Kapic s tím, že při zastávkách se střecha opět zvedne, aby se zvíře mohlo narovnat a pokud je to možné, nahoře se otevře, aby žirafa mohla okusovat třeba stromy.

Nosorožec dokáže s autem pěkně zacvičit

Své má také převoz nosorožců. Dvoutunová zvířata se vozí ve stejně těžkých robustních železných bednách. „Nosorožec je zvíře silné, které když se během transportu rozhodne, že si podupe, tak je schopné rozhoupat i to velké auto.“

Nakládání přepravních boxů se samicemi nosorožců indických|foto:Profimedia

Tomáš Kapic chtěl se zvířaty pracovat od mala. Vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské a po epizodě v zemědělství nastoupil jako chovatel do pražské zoo. Po pěti letech se pak začal věnovat transportu zvířat. „Práce u velkých kopytníků mě bavila, nechtěl jsem to dělat celý život,“ vzpomíná uznávaný odborník, který se dobře domluví anglicky, německy, francouzsky a rusky a základní konverzaci pak zvládne ještě ve španělštině a polštině.

Dvorská zoo je v transportech špička

Po 30 letech v pražské zoo dostal nabídku z té královédvorské. „Těžiště naší zahrady jsou chovy kopytníků. Ty pocházejí ještě z šedesátých a sedmdesátých let z doby slavných transportů přímo z Afriky. Ta zvířata představují z hlediska evropského chovu jedinečný genetický potenciál, o který je zájem do dneška,“ vysvětluje Tomáš Kapic velký rozsah převozů z královédvorské zoo.

Ve své kariéře organizoval transporty po celém světě. Tím vysněným je pro něj návrat nosorožců do Afriky. „Existuje plán, že bychom my, tedy dvorská zahrada fungovali jako zprostředkovatel transportů. Z evropských zoo by se u nás soustředilo několik vybraných nosorožců, kteří by potom byli přesunuti do rezervací v Africe.“ Tomáš Kapic věří, že projekt, který přibrzdila pandemie koronaviru, se znovu rozhýbe a on se s nosorožci vypraví na černý kontinent.