Zeleninu s předškoláky vypěstujeme, sklidíme, uvaříme a sníme. Ke kořenům vrací děti ve své školce Pavla Janečková

11. březen 2022

Koncept rodinné školky inspirovaný waldorfským školstvím, Montessori pedagogikou nebo lesními školkami vytvořila Pavla Janečková v Chlumci na Českokrumlovsku. Školička Zeměráj existuje od roku 2019, aktuálně má 16 dětí a je organizovaná jako spolek. To znamená, že členy jsou i rodiče dětí.

Zeměráj není klasické školské zařízení, nikdo ho nepodporuje dotacemi na žáka, na druhou stranu ho ale ani nikdo neomezuje. To, jak budou své děti vychovávat, si členové se zakladatelkou Pavlou Janečkovou určují sami.

Z Waldorfu například přejali slavnosti a rituály. „Je to třeba Svatováclavská slavnost koncem září, Michalská slavnost, Martinská – prostě každý měsíc se nese v duchu svátku, který prožíváme. To se promítá i do tvořivých, zejména výtvarných činností,“ říká Pavla Janečková.

Pavla Janečková, zakladatelka školičky Zeměráj

Každý den v týdnu se děti věnují určité činnosti. „V pondělí pracujeme s přírodninou, v úterý máme pravidelné výpravy do lesa, ve středu pečeme, ve čtvrtek malujeme akvarelem,“ vyjmenovává Pavla Janečková. Pravidelnost má podle ní své důvody: „Rytmus týdne, měsíce i roku dává dětem pocit bezpečí, v němž se zvyky v určitém pořadí opakují.“

Montessori školství inspirovalo rodinnou školku Zeměráj praktickým životem. „Děti se podílejí na přípravě oběda, myjí si po sobě nádobí, společně pečujeme o prostor školky jako takový, takže děti milují mytí koupelen, leštění zrcadel… Opravdu,“ směje se učitelka, „to je musím od toho odtrhávat, abychom se šli třeba naobědvat. S předškolními dětmi se nádherně pracuje, protože ony se učí nápodobou. Vy něco začnete dělat, nemusíte je ani nijak motivovat, a ony samy přijdou a chtějí to dělat taky.“

Vedle tvořivosti, samostatnosti a soběstačnosti patří k principům výchovy v Zeměráji i jistá ukázněnost. „Plyne to samo. Máme nastavené hranice. Není to výchova, která se dnes často razí, výchova bez hranic. U nás, když se něco řekne, tak to tak je. Není tam prostor pro to, aby to bylo jinak. Když máte skupinu dětí, tak hranice jsou nutné,“ vysvětluje zakladatelka školičky.

Čtěte také

Ze vzoru lesních školek do Zeměráje při nesla lásku k přírodě a volného pohybu v ní. „Máme pravidelný pobyt venku, jsme hodně na zahradě, chodíme na výpravy do lesa, poznáváme rostliny, živočichy,“ dodává.

A v čem svůj koncept od ostatních typů školek naopak odlišila? „Jiní jsme v tom uceleném konceptu, že si rostliny i pěstujeme, sklízíme je a vaříme z nich. To v běžné školce není, tam se přiveze jídlo ve várnicích a děti ho dostanou na talíř. Tady vycházíme z toho, jak to chodí doma – maminka připravuje oběd, dítě pomáhá krájet zeleninu, v kuchyni to voní, spolu nachystají na stůl a společně to snědí,“ odpovídá.

Spolková školička Zeměráj ale musí splnit i nejrůznější státem daná kritéria. Kromě provozních, k jakým patří třeba hygienické standardy, je to i povinnost předškolního vzdělávání. „Máme dva dny v týdnu předškolní přípravu s předškoláky, samozřejmě ale zase ve svém pojetí,“ doplňuje Pavla Janečková.

Celý rozhovor s Pavlou Janečkovou o tom, jak vychovává současné děti pro budoucnost, aby neutonuly v elektronickém světě, si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.