Ženský, mužský nebo smíšený – z londýnských rybníků si můžete vybrat. Mají jich tam skoro čtyři desítky. Plavat se v nich dá po celý rok

Letní teploty v posledních letech lámou historické rekordy. Ve velkých městech lidé před vedrem nejčastěji unikají do klimatizovaných budov. V Londýně ale existuje jedna možnost, jak najít přírodní osvěžení, které byste nejspíš v jedné z největších evropských metropolí nečekali, a tou je rybník.

Jen pár kilometrů na severozápad od centra se přitom můžete smočit, aniž byste museli chodit po sterilní kachlíkové podlaze a cítit všude chlor. Hampstead Heath je unikátní území, kus přírody o rozloze 320 hektarů.

Takzvané modré prostory jsou velmi důležité pro duševní zdraví lidí

Unikátní a vyhledávané místo

Organizace Heath Hands pomáhá městu tenhle přírodní kout metropole udržovat a rozvíjet: „Už století a půl chrání zdejší háje, louky a také vodní nádrže zvláštní zákon,“ vysvětluje dobrovolník Rory Dimond.

„Máme tady 36 rybníků. Některé jsou menší a přirozené, ale pak tady máme dva hlavní řetězce umělých nádrží. Jeden je u čtvrti Highgate a druhý na západní straně u Hampsteadu.“

Čtěte také

Lidé sem chodí běhat, procházet se, venčit psy nebo piknikovat. A právě ta voda dodává tomuhle koutu Londýna jeho zvláštní kouzlo.

„Existuje stále víc důkazů o tom, že jsou takzvané „modré prostory“, kde se přirozená zeleň střídá s vodními plochami, nesmírně prospěšné. Je to velmi důležité pro duševní zdraví lidí, kteří se tam pohybují. Pomáhá je to uklidnit. Stačí, když se třeba dívají na vlnky na hladině nebo poslouchají šplouchání vody. Je to takový únik od shonu velkoměsta a my máme štěstí, že tady takový prostor máme,” má jasno Rory Dimond.

Rozbít led a skočit do vody

Vodní nádrže v Hampstead Heath vznikly v 17. a 18. století a původně sloužily jako zásobárna pitné vody. Už v 19. století ale jejich kapacita zdaleka zaostávala za potřebami rychle rostoucí metropole. Začaly tak řečeno úředně plnit rekreační roli. Lidé se sem prostě začali chodit koupat.

„Jsou otevřené po celý rok. Máme fotografie žen, které rozbíjejí led, aby se mohly vykoupat. Takže ty rybníky mají své skalní fanoušky a fanynky.“

Už století a půl chrání zdejší háje, louky a také vodní nádrže zvláštní zákon

I když úřady zvažovaly v různých dobách o zákazu koupání, zvedla se proti tomu vždycky taková vlna občanského odporu, že ustoupily. I teď v 21. století si sem chodí lidé zaplavat do ženského, mužského nebo smíšeného rybníka. Jak k tomu došlo ví Rory Dimond:

„Uspořádali to takhle už za královny Viktorie, kdy byla společnost mnohem prudérnější. Tenkrát bylo nepředstavitelné, aby se ženy a muži, byť v plavkách, koupali ve stejném prostoru. I když se doby změnily, to rozdělení už zůstalo."

Čtěte také

Ženský rybník je lépe skrytý za stromy a křovinami a poskytuje tak větší míru soukromí. Takže to tak zůstalo a dneska si zájemci můžou vybrat mezi mužským, ženským a smíšeným rybníkem, kam chodí nejčastěji rodiny s dětmi.

„Hlavně teď za vlny veder v létě je ženský rybník doslova ve stavu obležení. U mužského rybníku to není tak markantní. V každém případě je dobře, že se lidé takovou možnost mají a zasazují se o to, aby si zachovali přístup do míst, který jim dělá radost,“ svěřuje Rory Dimond.

Se svým průvodcem z organizace Heath Hands se loučím. A protože jsem si dopředu na internetu rezervoval koupání u smíšeného rybníku, vrhám se s chutí do vody. Vstup stojí pár liber a věřte, že jsou to velmi dobře vynaložené peníze.

autoři: Vít Pohanka , aka
Spustit audio

Související