ŽIVĚ: Poéma-pohádka, Šeherezáda nebo Popelka. To byl pohádkový večer podle dirigentky Holly Mathieson

13. prosinec 2021

Na dalším abonentním večeru rozhlasových symfoniků jsme se v pondělí 13. prosince setkali nejen s pozoruhodnou dirigentkou Holly Mathieson, rodačkou z Nového Zélandu dnes žijící v Glasgow, ale také s mladou britskou pěvkyní Grace Durham, která přednesla cyklus písní Maurice Ravela Šeherezáda. Přímý přenos jsme vysílali 15. prosince od 20:00.

PROGRAM
Sofia Gubajdulina
Poéma-pohádka
Maurice Ravel
Šeherezáda. Cyklus písní na verše Tristana Klingsora
Sergej Prokofjev
Popelka. Výběr z baletu

 

Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Holly Mathieson – dirigentka
Grace Durham – mezzosoprán

Atraktivní program dále nabídne Poému-pohádku od Sofie Gubajduliny a výběr z baletu Popelka Sergeje Prokofjeva. Pohádky pro děti i dospělé proměněné do hudby si vychutnejte přímo ve Dvořákově síni Rudolfina či při poslechu přímého přenosu. 

Poéma-pohádka od jedné z největších a nejzajímavějších osobností hudby druhé poloviny dvacátého a počátku našeho století, letošní jubilantky Sofie Gubajduliny je vynalézavě instrumentovaným orchestrálním dílem z roku 1971. Jako inspirace jí posloužila česká pohádka o školní křídě, která by ráda malovala sluníčko, cizí země, krásné zámky a moře, ale místo toho musí psát na tabuli slova a čísla. Kdo v tom chce vidět metaforu stesku nad ubíjenou kreativitou, určitě se nemýlí.

Grace Durham

Barvitý, tajemný i vášnivý cyklus tří písní Šeherezáda na verše Tristana Klingsora napsal Maurice Ravel v roce 1902. První z písní, jakési snění, vyjadřuje opojení Východem. Druhá, ve které vzdálený zvuk flétny jako kdyby přinášel polibky, je záhadným příběhem ukrývajícím touhu po mladém muži. Poslední je nostalgickým až mystickým setkáním okouzlené ženy a lhostejného muže. Souznění orchestru a zpěvního hlasu se Ravelovi podařilo dokonale. Triptych vyznívá pikantně, dráždivě, ani trochu sentimentálně.

Pohádkový balet o Popelce si od Sergeje Prokofjeva objednali v Leningradě v roce 1941, ale válečná blokáda města oddálila premiéru až na rok 1945. Volnému sledu tanců vévodí něžně melancholické téma titulní postavy i motiv snění o štěstí. Baletní hudbou se proplétají stylizace tanců ze 17. a 18. století a jejím vrcholem jsou tři valčíky.

autor: SOČR
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.