Zkuste si představit, že je vám deset, jedenáct, nebo patnáct let a nesmíte nic
27. ledna jsme si připomněli Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Datum bylo vybráno záměrně, protože právě 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.
Mezinárodní den památky obětí holocaustu má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války. Jediný, kdo z českobudějovických dětí přežil holocaust, byl Jan Freund. O něm i jeho kamarádech bude tento Vltavín.
Představte si, že nesmíte chodit do školy, nesmíte chodit do kina a nesmíte se třeba ani stýkat se stejně starými vrstevníky. Už asi tušíte, že zamíříme do dob protektorátu Čechy a Morava za tehdejšími židovskými dětmi. Ty v Českých Budějovicích tuto vyloučenost z veřejného života vyřešily po svém. Začaly tvořit vlastní časopis.
My se do protektorátní doby vrátíme ve Vltavínu při listování digitální podobou časopisu Klepy.
„Tento časopis vydávala v Českých Budějovicích židovská mládež v letech 1940 a 1941,“ vysvětluje Tomáš Trantina, ředitel jihočeské pobočky Paměti národa.
Časopis psaly děti a mladí lidé ve věku do 18 let nejčastěji ručně, nebo na psacím stroji a ručně jej také kolorovali, doplňovali kresbičkami, fotografiemi nebo kolážemi.
„Existoval vždy jeden výtisk, který měl na konci připevněných několik listů s kolonkami: Jméno, Co o nich soudím a Co zlepšit,“ popisuje Tomáš Trantina s tím, že časopis vždy koloval mezi čtenáři, kteří tak měli možnost psát připomínky a poznámky přímo jako vzkaz samotným autorům.
Z dnešního pohledu by se dalo říci, že to byl jakýsi papírový předchůdce sociálních sítí a diskusních fór.
Posledním, dosud žijícím spolutvůrcem časopisu Klepy, byl Jan Freund. Po válce, kterou přežil jako jediný ze své rodiny, se odstěhoval do Kanady, jméno si změnil na John.
John Freund se narodil pod jménem Hanuš Jan Freund
6. června 1930 v Českých Budějovicích v rodině dětského lékaře Gustava Freunda. V době před vypuknutím druhé světové války se mohl stát jedním z „Wintonových dětí“, ale rodina tuto příležitost nevyužila. V dubnu 1942 nastoupili Freundovi do transportu a následující rok a půl strávili v terezínském ghettu, kde tatínek pracoval jako lékař a John Freund žil v domově mládeže pod vedením Arna Ehrlicha. Prosincovým transportem v roce 1943 rodinu převezli do koncentračního tábora v Osvětimi. Do dubna následujícího roku žili společně v takzvaném rodinném táboře. Při jeho likvidaci a následných selekcích se pamětník dostal mezi skupinu chlapců určených navzdory nízkému věku na práci a později označovaných v literatuře samotným Johnem Freundem jako Birkenau Boys. Matka zemřela v plynové komoře, otec a bratr byli zastřeleni během blíže nespecifikovaného evakuačního pochodu.
Také John Freund byl v lednu 1945 zařazen do pochodu, jímž se vězni po rozpuštění koncentračního tábora přesouvali do vnitrozemí. Pochod smrti přežil, dva měsíce ještě strávil v táboře Flossenbürg a nakonec byl na dalším pochodu osvobozen americkou armádou.
V době míru se vrátil do Českých Budějovic, ale protože se neměl ke komu uchýlit, odešel na venkov pomáhat v zemědělství. Po prázdninách nastoupil na gymnázium v Praze a bydlel u své poručnice - tety Anny Weissové. Po únoru 1948 využil nabídku kanadské židovské organizace a odjel do Kanady, kde žije dodnes.
A o čem byly Klepy?
„Byl to humoristický časopis, který vydávali kamarádi z židovského koupaliště, což bylo vlastně jediné místo, kde se tehdy mohli veřejně scházet. Obsah tvoří vtipy, úvahy, poezie, sportovní výsledky a sportovní články,“ dodává Tomáš Trantina.
Klepy, ačkoliv byly sepisované spíše odlehčeně a vtipně, přece jen odrážejí tehdejšího ducha doby, dobu, kdy Židé neměli prakticky žádné svobody.
Aktuální připomínka
U příležitosti 80. výročí transportu Akb uspořádala organizace Paměť národa Jižní Čechy vzpomínkové setkání u židovského památníku v Českých Budějovicích na místě bývalé synagogy.
Téměř dvě hodiny bylo veřejně čteno 910 jmen obětí holokaustu a položeno 910 oblázků k uctění jejich památky. Den památky obětí holokaustu Jom ha – šoa se zúčastnili vrchní pražský rabín, zástupci židovských obcí, Jihočeského kraje, města a Jihočeské univerzity.
Celý Vltavín o časopisu i jediném dosud žijícím spolutvůrci a zachránci současně dostupných vydání Klepů Janu Freundovi si poslechněte online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
