Znamená větší objem větší škody?

15. únor 2006

Jaká asociace Vám v hlavě vystřelí jako první, když se řekne slovo "pojišťovna"? Nechal jsem Vám záměrně vteřinku na přemýšlení, ale upřímně, jde vůbec o slovo publikovatelné teď, před 22. hodinou? Jistě, některým z nás pojišťovna pomohla, škodu dostali zaplacenou tak, jak si představovali, ovšem většině motoristů se každoročně "otvírá kudla v kapse", když jdou na poštu platit povinné ručení. Zlobíme se nejen na to, že některé pojišťovny zavedly členění podle místa bydliště, ale velmi často také na to, že se pojištění počítá podle objemu motoru. Spoustě z nás to přijde nespravedlivé. A tak se právě na to dnes podíváme.

I když je kritérií, podle kterých pojišťovny počítají výši povinného ručení, hodně, tím základním stále zůstává objem motoru. V naších podmínkách jde o pět kategorií. S motorem o objemu do jednoho litru, pak do 1350 centimetrů kubických, do 1850, pak je kategorie do 2,5 litru, a do té poslední patří všichni s objemem nad 2,5 litru.

"Je to dáno historickým vývojem. V České republice byly tyto sazby desítky let nazpět konstruovány podle objemu. A ač se to nezdá, opravdu statisticky vychází, že čím větší objem motoru, tím je to auto rizikovější z hlediska škodního průběhu," říká Richard Kapsa z České asociace pojišťoven.

Každého z nás by asi zajímalo, kde se vzaly údaje o tom, že auto s velkým objemem motoru je rizikovější než to s malým.

"To vychází z interní statistiky pojišťoven, kterou si zpracovávají podle vozidel, která u sebe mají pojištěna."

Statistiky pojišťoven přirozeně nejsou veřejným dokumentem a nikomu, kromě zaměstnanců pojišťoven, do nich nic není. My, kdo povinné ručení platíme, ale přece jen máme možnost si údaje určitým způsobem zkontrolovat, a to díky statistice nehodovosti. Potvrdí se, že auta s vyšším objemem motoru bourají častěji?

"Ze statistiky roku 2005 vyplývá, že nejvíce nehod zavinili řidiči motorových vozidel objemové třídy 1,4 litru. Je to téměř 45 % nehod. Objemová třída 1,5 - 1,9 litru tvoří 34 % z celkového počtu nehod a vozidla vybavená motory s objemem válců 2 - 3 litry se na nehodách podílejí 16 %. Objemová třída do jednoho litru se podílí o něco více než čtyřmi procenty," vyjmenovává Josef Tesařík z Policejního prezidia.

To, že nejvíc bourají auta s motorem o objemu 1000 až 1350 kubických centimetrů, nemusí ale znamenat nic jiného, než to, že je takových aut u nás zdaleka nejvíc. Počet nehod je proto třeba přepočítat na počet registrací. Když to uděláme, zjistíme, že dramaticky nejvíc jich připadá na kategorii, kterou mají jen policisté, a ne pojišťováci - tedy od 1,9 až po 3 litry. Jde o 111 nehod na 1000 registrovaných aut. Druhou nejhorší kategorií jsou vozy s motorem nad 3 litry, kde připadá na 1000 registrovaných aut 39 havárií, pak jsou vozy s motorem mezi 1350 a 1850 kubíky, kde na 1000 aut připadá 32 nehod. Pak následuje kategorie našich škodovek, tedy s objemem 1000 až 1350, s koeficientem 28 havárií na 1000 aut, a nejméně nehod na počet registrovaných aut, 20 na 1000, je u automobilů s objemem motoru do 1 litru.

I když se metodika policejní statistiky od té pojišťovnické liší, jiné jsou i kategorie, přece jen je trend jasný. Větší objem v zásadě znamená víc nehod. Jenže nesmíme zapomenout na rozdíl v závažnosti nehod.

"Nejtragičtější dopad mají nehody zaviněné vozidly s motory dvou- až třílitrovými, a dále vozidly s objemem válců do 1 litru, kde na 1000 nehod připadá shodně 7,8 usmrcených osob," dodává Tesařík.

Naopak auta nejrozšířenější, tedy mezi 1000 a 1350 kubíky, jsou v tomto směru nejlepší.

Bylo by sice hezké mít tady i čísla o uhrazených škodách ze všech pojišťoven, ale tyto údaje, jak už jsme říkali, jednak nejsou veřejné, a druhak bychom v Motožurnálu nedělali až do 14. hodiny nic jiného, než že bychom jen počítali.

Spustit audio