Znáte to, chcete-li Boha rozesmát, sdělte mu své plány, říká Martin Dvořák z Ministerstva zahraničí

Máte rád tradiční české oslavy Vánoc nebo se ve Vás, jako v člověku, který strávil 20 let v diplomatických službách, mísí všechny kultury?
Ono to bylo spíše naopak, když jsem byli v zahraničí, protože Vánoc a Silvestrů jsme mimo Česko strávili hodně, tak jsme měli o to víc potřebu vytáhnout si opět české zvyky. Pravdou je, že tam jsme někde opustili štědrovečerního kapra, protože to sehnat v cizině je poměrně složité. A když už ho seženete, tak se nedá jíst.

Jedna z front války na Ukrajině se vede na úrovni informací, dezinformací a hybridní války. Já ale věřím, že i tady pravda a láska zvítězí.
Martin Dvořák, náměstek ministra zahraničních věcí České republiky

Tedy o to víc jsme se snažili o návrat k tradicím. Samozřejmě Rolničky a Narodil se Kristus Pán, to je maličko problém, ale v dnešní době, kdy si vše pomocí moderních technologií najdete, tak byly i české koledy. Ale my si je moc rádi zpíváme i sami.

Vzpomenete na něco netradičního?
Tím, jak probíhaly oslavy v zahraničí, tak toho netradičního bylo hodně. Vzpomínám si, že památného Silvestra z roku 1999 na rok 2000 jsem trávil v Kosovu a navíc se právě ten den pořádaly první svatby. Takže jsem i v Kosovu oddával, a můj pomocník vše krásně přichystal.

Čtěte také

Mám radost, že už máme dospělou generaci, která se narodila, vyrostla a vystudovala ve svobodné době

Měli jsme pak takovou bujnou náladu, že se to podařilo a že je konec tisíciletí, tak že bychom měli udělat také něco mimořádného. A vydali jsme se cestou, která nebyla úplně průchozí. Načež jsem zapadli po nápravy do bláta. Tedy nakonec jsme ve slavnostních oblecích strkali vůz z bahna. Podařilo se a nakonec jsme skvěle Silvestra oslavili s partou lidí, která se tam tenkrát sešla.

Přijde mi hezké, že coby člověk zcestovalý, stále se emotivně vztahujete k východním Čechám.
To je pravda, je to asi nejkrásnější kus mého života a já se cítím jako Hradečák, ačkoliv jsem se tady nenarodil a dokonce ani nevyrostl. Vyrostl jsem v Pardubicích, takže k celým východním Čechám mám mimořádně silný citový vztah. A když jedu domů, tak jedu vždy do v Hradce Králové, nikde jinde to není.

Jste náměstek ministra zahraničí. Kdy jste poprvé usedl za cedulku s novou funkcí, asi nikdo netušil, co je před námi.

Čtěte také

Rozpadla se u nás společenská důvěra, nikdo nikomu nevěří. Byli jsme na jedné lodi a to se vytratilo

To tedy určitě ne. Za prvé se musím dnes už přiznat, že jsem tam nastupoval s tím, že to bude na rok. Ale znáte to, chcete-li Boha rozesmát, sdělte mu svoje plány. Takže z tohoto plánu sešlo. Teď to vypadá, že budu pokračovat dál. A máte pravdu, když jsem si sednul 20. prosince v Černínském paláci poprvé za tu cedulku, tak jsme si mysleli, že největší výzva, která nás čeká, bude předsednictví EU.

A že máme půl roku na to, abychom se na to skvěle připravili. Ovšem 24. únor všechno převrátil vzhůru nohama, začala válka, začalo zasedání krizového štábu a spousta věcí, které si v tom prosinci nikdo asi neuměl ani představit.

Vím, že vás nikdo nepochválí, tak se pochválíte sami, ale opravdu si myslím, že Česko si za ten rok obrovsky zvedlo mezinárodní prestiž. Vím, že doma to tak možná nevypadá, ale ve světě jsme se z věčného trable makera a potížisty, propracovali k prestiži a dobrému jménu. Mnoho se změnilo, pomohlo k tomu určitě i předsednictví, ale i naše reakce na válku na Ukrajině.

Byl jste v Kosovu, také v Iráku. Zkušenosti z válečných oblastí máte, přesto válka na Ukrajině je asi ve vašem vnímání ještě podstatně intenzivnější.

Čtěte také

Martin Dvořák: Češi jsou srandisté s velkou schopností kreativity. Tak nás po celém světě vnímají

Samozřejmě, protože je to blíž. Protože to je něco, co už se bytostně dotýká nás, dění u nás doma v Česku. Válka v Iráku, nepokoje nebo násilí v Kosovu, to vše bylo relativně daleko pro vnímání českého občana. Ale tohle je tři hodiny cesty autem od naší hranice.

A hlavně, pokud by Ukrajina padla, pokud by to neustála, tak dalším cílem na řadě jsme my, Pobaltské republiky, Poláci a Slováci. A to je potřeba si stále uvědomovat. Putin to nijak neskrývá, že pokud by se naplnily jeho plány a sny, tak se vrátí zpátky éra mocného Sovětského svazu a jeho satelitů. A já si opravdu bytostně nepřeji být znovu satelitem Sovětského svazu.

Aischylos, jeden z řady velkých řeckých dramatiků, řekl, že první obětí války je pravda.
Já si myslím, že s tím se potkáváme vlastně každou chvilku. Máte pravdu, jedna z front této války se vede určitě na úrovni informací, dezinformací a hybridní války. V lecčem jsme se ještě pořád úplně nepoučili, ale na druhou stranu si zase neodpustím ani pochvalu.

Čtěte také

Bývalý primátor Hradce Králové Martin Dvořák a jeho vzpomínky nejen na „sametový“ listopad 1989

Ukrajinci dělají mediální PR skvěle. Když vidím sociální sítě a to, jak se jim daří vytvářet obraz oné války, která určitě není veselá, tak musím říct, že kdyby v ničem jiném, tak v tomto Ukrajinci vyhrávají naprosto suverénně. Ale já věřím, že vyhrají ve všem. Vždy jsem věřil a věřím, že pravda a láska zvítězí.

Kromě obrovské solidarity s Ukrajinou, se ale i u nás objevuje strach z budoucnosti a u některých lidí i xenofobie.
Ano, válka trvá mnohem déle, než se čekalo. A zaskočilo i většinu světových lídrů. Všichni si mysleli, že do týdne bude hotovo. Prezident Zelenskyj bude někde v emigraci a Kyjev bude pod ruskou kontrolou, to se ovšem nestalo. Dneska už je to 10 měsíců a samozřejmě válka unaví všechny. Ty, kteří se jí přímo účastní, i ty, kteří ji vidí každý den v televizi.

Ty hrozivé záběry už lidi přestávají zajímat, už s tím běžte někam pryč. A co je smutné, že se bohužel daří vytvářet pocit, že za to všechno může česká vláda. A už se tolik nahlas neříká, že za to může Putinova válka. Za všechno, co se nám děje, počínaje cenami energií a konče inflací. Je to z velké části dopad a důsledek toho, že se prostě v Evropě válčí.

Martin Dvořák a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Pavly Kindernayové s Martinem Dvořákem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.