Zpětný pohled na Rallye Dakar

Nejlepší letošní českou posádkou na Dakaru byla zelená Tatra Martin Kolomého z Czech Dakar Teamu. Dojela na 7. místě a spokojenost byla na místě: "Já s naší posádkou jsem byl maximálně spokojen. Co se týká auta, provázeli nás technické problémy, které jsme se snažili za provozu odstraňovat, i když nás to zdržovalo. Jinak jsme žádný větší problém neměli, krom toho, že jsme jednou leželi na boku. To se nám taky podařilo s docela malou časovou ztrátou narovnat," říká Martin Kolomý.

A jak letos fungovala spolupráce s ostatními českými posádkami?

"Spolupráce byla letos lepší. Pomáhali jsme si navzájem, krom některých výpadků našich jezdců při zkratovitém jednání. Když jsme leželi na boku nechali nás tam ležet a jeli dál. Ale jinak ta spolupráce co se týká materiálu a zajištění, když jsme něco potřebovali, tak nebyl problém to dohnat v bivaku."

Zajímalo mě také, jak to v takovém závodním kolosu je s teplotou, a jestli má posádka v kabině k dispozici něco jako klimatizaci.

"V kamionu žádná klimatizace niní. Maximálně si stáhnete okénka, aby se vyrovnali teplotní rozdíly. Máme tam tak třeba 60 stupňů a nedejbože, že zastavíme někde a teplo začne sávat od motoru. V nehořlavé kombinéze a v nehořlavém prádle je to pak opravdu příjemné," dodává ironicky Martin Kolomý.

Zeptali jsem se také jestli vědí posádky dopředu, jak bude která etapa vypadat: "Určitě nevíme jak bude vypadat, protože dostáváme roadbooky den předem když dorazíme do bivaku. Odkontrolují jestli máme projeté všechny kontrolní body, zkontrolují jestli jsme někde nepřekročili rychlost a dostaneme nový roadbook. Víme akorát podle knížky, kterou vydává pořadatel struktury trati. Jede se tedy hodně podle očí a podle roadbooku."

Jízda kamionem po celou dobu Dakaru tedy není určitě procházka růžovým sadem a už samotné dokončení této rallye je úspěchem. O to více, když se dojedete do cíle na pěkném 7. místě.