100 let od objevu polarografie. Bez Jaroslava Heyrovského by dnešní svět vypadal úplně jinak
Je to už 100 let, co Jaroslav Heyrovský objevil polarografii, tedy analýzu množství a koncentrace jednotlivých prvků v kapalné směsi. Průlomový experiment udělal 10. února 1922 odpoledne. Řada současných přístrojů, jako je třeba glukometr, dnes funguje právě díky Heyrovského objevu. Později za něj dostal i Nobelovu cenu za chemii.
„Můj život je úzce spjat s polarografií. Vznikla v roce 1922, kdy vyšlo mé pojednání o elektrickém proudu, procházejícím rtuťovou kapkovou elektrodou,“ vypráví na archivním záznamu sám Jaroslav Heyrovský.
O dva roky později s japonským chemikem Masuzó Šikatou vytvořil první polarograf. Tedy přístroj, který dokázal vše automaticky zaznamenávat. A to velmi detailně. Polarografie totiž popisuje druhy látek v roztoku a jejich množství.
Čtěte také
„Takto upravenou polarografickou metodu je možné použít k rychlé, přesné a citlivé analýze roztoku. Stanovila stopy látek v roztoku přítomných ve zředění jedna ku milionu. Například v jedné kapce krve jednu desetimiliontinu gramu olova,“ popisoval Heyrovský.
Rychlé rošíření polarografie
Následně se polarografie začala využívat v různých odvětvích průmyslu ke zjištění složení surovin nebo produktů. Uplatnila se nejen v medicíně, ale třeba i v potravinářství. Jaroslav Heyrovský se v roce 1959 dočkal za svůj objev Nobelovy ceny za chemii.
Kromě toho ovlivnil generace vědců po celém světě. Ti, kteří s ním osobně pracovali, oceňovali nejen jeho profesní dovednosti, ale i lidskost. „Co mám jako dědictví po profesoru Heyrovském, je duch laboratoře a přátelská atmosféra,“ popisuje svou zkušenost 81letý pan Lubomír Pospíšil, který se s Heyrovským v laboratořích potkával v roce 1963. I teď se stále aktivně vědě věnuje.
Inspiroval vznik řady přístrojů
Dnes je po Jaroslavu Heyrovském pojmenován ústav fyzikální chemie Akademie věd. Z jeho myšlenky vycházejí experti z různých koutů planety. Moderní přístroje už dokážou podrobně analyzovat působení léků v lidském těle, poškození DNA nebo další věci.
„Jde třeba o výrobu baterií a solárních článků, to znamená jednak uchovávání a jednak zachytávání energie,“ vysvětluje elektrochemik ze zmíněného ústavu Akademie věd a zároveň předseda České společnosti chemické Tomáš Navrátil.
Na základě Heyrovského sto let starého objevu dnes fungují také glukometry nebo sondy upravující poměr benzinu a vzduchu v motorech.
Související
-
Jaroslav Heyrovský: Cíl výzkumu není v honbě za kariérou, ale v hledání vědecké pravdy
Nositel Nobelovy ceny za chemii ve vzpomínkách dcery Jitky Černé Heyrovské a syna Michaela Heyrovského.
-
„Něco takového ještě nikdo neudělal.“ Čeští vědci chtějí zmapovat nerostné bohatství ve vesmíru
Zkoumat nerostné bohatství ve vesmíru je cílem prvního ryze českého projektu Evropské kosmické agentury. Jak přesně bude projekt Slavia vypadat?
