100 let od objevu polarografie. Bez Jaroslava Heyrovského by dnešní svět vypadal úplně jinak

15. únor 2022

Je to už 100 let, co Jaroslav Heyrovský objevil polarografii, tedy analýzu množství a koncentrace jednotlivých prvků v kapalné směsi. Průlomový experiment udělal 10. února 1922 odpoledne. Řada současných přístrojů, jako je třeba glukometr, dnes funguje právě díky Heyrovského objevu. Později za něj dostal i Nobelovu cenu za chemii.

Můj život je úzce spjat s polarografií. Vznikla v roce 1922, kdy vyšlo mé pojednání o elektrickém proudu, procházejícím rtuťovou kapkovou elektrodou,“ vypráví na archivním záznamu sám Jaroslav Heyrovský.

O dva roky později s japonským chemikem Masuzó Šikatou vytvořil první polarograf. Tedy přístroj, který dokázal vše automaticky zaznamenávat. A to velmi detailně. Polarografie totiž popisuje druhy látek v roztoku a jejich množství.

Čtěte také

„Takto upravenou polarografickou metodu je možné použít k rychlé, přesné a citlivé analýze roztoku. Stanovila stopy látek v roztoku přítomných ve zředění jedna ku milionu. Například v jedné kapce krve jednu desetimiliontinu gramu olova,“ popisoval Heyrovský.

Rychlé rošíření polarografie

Následně se polarografie začala využívat v různých odvětvích průmyslu ke zjištění složení surovin nebo produktů. Uplatnila se nejen v medicíně, ale třeba i v potravinářství. Jaroslav Heyrovský se v roce 1959 dočkal za svůj objev Nobelovy ceny za chemii.

Kromě toho ovlivnil generace vědců po celém světě. Ti, kteří s ním osobně pracovali, oceňovali nejen jeho profesní dovednosti, ale i lidskost. „Co mám jako dědictví po profesoru Heyrovském, je duch laboratoře a přátelská atmosféra,“ popisuje svou zkušenost 81letý pan Lubomír Pospíšil, který se s Heyrovským v laboratořích potkával v roce 1963. I teď se stále aktivně vědě věnuje.

Inspiroval vznik řady přístrojů

Dnes je po Jaroslavu Heyrovském pojmenován ústav fyzikální chemie Akademie věd. Z jeho myšlenky vycházejí experti z různých koutů planety. Moderní přístroje už dokážou podrobně analyzovat působení léků v lidském těle, poškození DNA nebo další věci.

„Jde třeba o výrobu baterií a solárních článků, to znamená jednak uchovávání a jednak zachytávání energie,“ vysvětluje elektrochemik ze zmíněného ústavu Akademie věd a zároveň předseda České společnosti chemické Tomáš Navrátil.

Na základě Heyrovského sto let starého objevu dnes fungují také glukometry nebo sondy upravující poměr benzinu a vzduchu v motorech.

autoři: Ondřej Vaňura , als
Spustit audio

Související