5 rozhleden s nejlepším výhledem na českou krajinu! Vladimír Pohorecký píše knihy i o ztracených hradech

24. říjen 2016

V Česku stojí něco přes 350 rozhleden. Téměř všechny stihl navštívit Vladimír Pohorecký, autor knih o rozhlednách, ztracených hradech a zaniklých triangulačních věžích v Česku. Nové rozhledny v krajině sice stále rostou, ale nemají příliš dobrou estetickou úroveň. Proč? „Staví se lavinovitě za každou cenu,“ vysvětluje ve Večerním Hostu Radiožurnálu.

Triangulační věže se stavěly zejména v 50. letech a sloužily k mapování. Dříve byly skoro na každém kopci, dnes je sotva uvidíme, protože k tvoření map slouží především satelity. Torzo ve výšce 15 metrů ale můžeme stále najít například u Husince.

Vznikají ale nové rozhledny a věže, a to nejdůležitější na nich je kvalita výhledu, pak následuje architektura nebo typ kopce, na kterém stojí. A která rozhledna ho v posledních letech oslovila? Zajímavý je například Krásenský Vrch na Karlovarsku, z nových staveb se povedla kamenná rozhledna na Brdu.


5 nejlepších výhledů podle Vladimíra Pohoreckého
Rozhledna na Boubíně na Šumavě
Rozhledna Děčínský Sněžník
Rozhledna na Klínovci
Rozhledna Brdo v Chřibech
Rozhledna na Velkém Lopeníku v Bílých Karpatech

V porovnání s německými a rakouskými rozhlednami se ale ty české netěší příliš dobré estetice, nevhodné je i jejich umístění v krajině, tak například telekomunikační věže se staví i v nížinách.

Dřevěná rozhledna Bohdanka u Zbraslavi je zase se svými 52 metry jedna z nejvyšších v Evropě, obrovský, zdálky viditelný kolos je ale postaven na nevhodném místě. „Na plochém návrší, na kterém stojí, jsou o sto metru vyšší kopce,“ upozorňuje.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.

Výhled z rozhledny na Boubíně
autoři: zbu , prh
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.