Adam Černý: Africká zóna volného obchodu mezi snem a realitou
Africké země dlouho viděly v evropské integraci způsob, jak by se mohly vzájemně propojovat a podporou obchodu napomáhat ekonomickému růstu.
Proto se někdejší Organizace africké jednoty spojující bývalé kolonie, které na přelomu 50. a 60. let minulého století získaly nezávislost, proměnila na Africkou unii a její členové si dokonce vymysleli název už i pro společnou měnu afro.
K naplnění proklamované vize měla přispět na summitu Africké unie ve rwandském Kigali podepsaná dohoda o zóně volného obchodu, která má ambici obsáhnout území celého kontinentu.
Důvod je velice praktický a pochopitelný. Vzájemný obchod afrických zemí představuje zhruba 16 či 18 procent celkové obchodní výměny, zatímco v Evropské unii je tento podíl mnohem vyšší, dosahuje 70 procent. Je zřejmé, že čím silnější je takový vnitřní trh, tím více se může vzájemně stimulovat a také odolávat vnějším tlakům.
Měna s hrdým názvem afro je pochopitelně ještě vzdálenou vidinou, ale jak je to se slavnostně ohlášenou zónou volného obchodu? Jako v mnohých podobných případech i tady platí, že důležitý není ani tolik počet podpisů prezidentů a premiérů na dokumentu z Kigali, jako signatury, které scházejí.
Celoafrická zóna volného obchodu
V prvé řadě je nutno zmínit dvě pro Afriku klíčové země, nejlidnatější a ekonomicky nejsilnější Nigérii a ekonomicky nejvyspělejší Jižní Afriku.
V obou případech za zdrženlivostí byly domácí tlaky, nigerijský prezident Muhammadu Buhari dokonce zrušil svůj let na summit na poslední chvíli, když u něj přímo intervenovali zástupci velkých odborových organizací, které se obávají, že po zrušení celních bariér by dovozy ze zahraničí ohrozily řadu pracovních míst.
Podobně argumentoval jihoafrický prezident Cyril Ramphosa, který do Kigali dorazil a květnatě tam mluvil o splnění snů otců zakladatelů nezávislosti afrických zemí, ale svůj podpis pod dohodu nepřipojil.
Na summitu v Kigali byli všichni nadšeni, když společně naslouchali sborovému zpěvu písně Boba Marleyho „Let´s get together“ (Dejme se dohromady), ale odpověď na otázku, kdy a jak vznikne celoafrická zóna volného obchodu, zůstává otevřená například i proto, že není jisté, zda ve všech 44 zemích, které dohodu podepsaly, také projde všemi národními parlamenty.
Důležité bude, zda se podaří splnit podmínku, podle níž dohoda o volném obchodu vstoupí v platnost, když ji ratifikuje alespoň 22 států. I to by byl úspěch, který by mohl inspirovat k následování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
