Adam Černý: Kim Čong-un deset let u diktátorské moci
Nástup do čela dědičné monarchie bývá obtížný a v případě její stalinistické verze v Severní Koreji ještě riskantnější, protože je třeba takříkajíc instalovat nové božstvo. Když se jejím vůdcem před deseti lety stal Kim Čong-un jako třetí v pořadí komunistické dynastie, bylo to do jisté míry nevyhnutelné řešení v nouzi. Skon jeho otce Kim Čong-ila přišel nenadále, takže nástupce nebylo možno dlouhodobě připravovat a také veřejně prezentovat.
Postavení Kim Čong-una bylo zpočátku považováno za křehké, protože v čase nástupu k moci mu nebylo ani 30 let, což v tamější kultuře, tradičně zvyklé na autoritu starších, muselo vypadat jako nedostatek, nebo dokonce slabost.
Čtěte také
Během času však mladý panovník dokázal prosadit svou autoritu a ukázal, že k upevnění svého postavení neváhá použít drastické prostředky. I když pověsti, že jednoho z blízkých příbuzných nechal zabít odpálenou protitankovou střelou nebo roztrhat psy, se následně nepotvrdily, skutečností bylo, že provedl razantní, a to i doslovně fyzickou, čistku v nejvyšší stranické a vládní špičce, aby instaloval sobě loajální kádry.
Zprávy o upevňování vlastní moci postupně vytlačovaly prvotní úvahy, jestli se v osobě Kim Čong-una nedostal do čela Severní Koreje reformátor se širším rozhledem. Její nový vládce je totiž první, který má osobní zkušenost s realitou života západních společností, protože pod falešnou identitou strávil řadu měsíců jako školák a student ve Švýcarsku.
Severokorejci na pokraji hladomoru
Čtěte také
Jako mnohem důležitější než náznaky uvolnění, jako byla třeba tolerance jisté míry soukromého podnikání, se ukazuje mocenská stránka diktátorského režimu, který doma musí ovládat a kontrolovat vlastní obyvatelstvo a navenek se kvůli rozvoji jaderného a raketového programu stát nedotknutelným. Obojí masivně vyčerpává už beztak chudé zdroje, takže jakákoli nenadálá událost jako sucho a následná neúroda nebo oficiálně popíraná pandemie koronaviru podrývá režim, který pravidelně reaguje utahováním šroubů.
Vnitřní slabost se nejostřeji projevuje pronásledováním všeho, co by mohlo narušit pečlivě pěstovaný a zároveň tvrdě vynucovaný obraz výjimečnosti Severní Koreje, který nemůže obstát především ve srovnání se životem na jižní části Korejského poloostrova, který před 70 lety zdevastovala válka rozpoutaná ze severu.
Jižní Korea má dnes demokratický režim a patří k nejvyspělejším ekonomikám světa, zatímco velká část Severokorejců žije na pokraji hladomoru. Tuto skutečnost nemůže Kim Čong-un popřít, tak se ji alespoň snaží všemi prostředky vytěsnit. Jinak nelze vysvětlit zprávy, že v Severní Koreji jsou lidé popravováni ne třeba za to, že nebyli dost horliví ve vzývání vůdce, ale pouze za to, že se dívali na videa se zpěváky jihokorejského popu.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
