Adam Černý: Nastal čas Macronova a Sunakova sblížení
Odchod Spojeného království z Evropské unie po referendu z června 2016 měl dalekosáhlé dopady, mezi nimiž vynikaly například půtky britských a francouzských rybářů, kdo kde a kolik čeho smí lovit ve vodách kanálu La Manche. Muselo uběhnout sedm dlouhých let, než se nyní v Paříži mohli setkat francouzský prezident Emmanuel Macron a předseda vlády Jeho Veličenstva Rishi Sunak, který do svého doprovodu zařadil i několik ministrů. Kde hledat příčinu obratu?
O průlom ve vzájemných vztazích se velkou měrou zasloužil svéhlavý satrapa v Kremlu, který svou invazí na Ukrajinu přiměl evropské vůdce potlačit vzájemně otravné půtky a soustředit se na společný odpor vůči imperiální politice Vladimira Putina. Proto rozhovorům v Paříži dominovala bezpečnostní agenda.
Čtěte také
Důležitá byla i změna osobní chemie mezi zástupci zemí, které mají dvě největší armády v Evropě, jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN, disponují jaderným arzenálem a mají tedy zvláštní odpovědnost v mezinárodních vztazích.
Těžko si představit nynější sblížení, dokud v Downing Street úřadoval nepředvídatelný a impulzivní Boris Johnson nebo jeho několikatýdenní nástupkyně Liz Trussová, která se nemohla rozhodnout, zda jsou Francouzové přátelé, či nepřátelé. To Emmanuel Macron a Rishi Sunak jsou si generačně blízko a oba si z kariéry v bankovnictví odnesli pragmatické uvažování.
Vědomí společných zájmů
Aby mezi Londýnem a Paříží mohly začít tát ledy, bylo třeba odstranit přinejmenším jednu důležitou překážku, vyjasnit statut hranice na Irském ostrově, kvůli němuž byl Boris Johnson schopen vyhrožovat jednostranným vypovězením pobrexitové dohody s Evropskou unií, kterou sám podepsal. Tuto minu ve vzájemných vztazích zneškodnil až nedávný kompromis vyjednaný předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a Rishim Sunakem.
Čtěte také
Úklid smetí ve vzájemných vztazích tedy umožnily dva faktory. Jednak střídání v Downing Street, jednak vědomí, že má-li se podařit pomoci Ukrajině, aby ruské expanzi odolala, nebo ji dokonce zvrátila, musí jít hašteření stranou, protože nic netěší Vladimira Putina tolik jako pohled na rozvaděný Západ.
Nynější sbližování Francie a Spojeného království je výrazem vědomí společných zájmů a odpovědnosti dvou klíčových evropských zemí a velikost delegací naznačuje, že je tu odhodlání hledat co nejvíce styčných bodů.
Neschází ani vysoce symbolický rozměr. Ursulu von der Leyenovou při její návštěvě za kanálem pozval na čaj král Karel III., který koncem měsíce vyrazí na svou první zahraniční státní návštěvu právě do Francie.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
