Adam Černý: NATO chystá obranu v kosmu
Severoatlantická aliance se od svého vniku soustřeďovala na pozemní obranu, dnes však musí uvažovat, jak reagovat na hrozby z kosmu.
Jak se mohlo přihodit, že Severoatlantická aliance, která vznikla pár let po konci druhé světové války coby odpověď na počínající válku studenou a která se po desetiletí soustřeďovala především na obranu teritoria před možnou ofenzívou zvenčí, nyní musí uvažovat, jak předejít hrozbám přicházejícím z kosmu?
Čtěte také
Tady je třeba připomenout, že vznik NATO byl reakcí na rozšiřování bloku ovládaného Moskvou, který v plánech Varšavské smlouvy sice předpokládal jako startovací moment nespecifikovanou agresi Západu, po níž však měl následovat nezadržitelný postup například tehdejší československé armády až na území Francie.
Když se toto myšlenkové strategické schéma rozpadlo s rozkladem sovětského bloku, na nějaký čas se mohlo zdát, že Severoatlantická aliance ztrácí valnou část smyslu své existence. Málokdo si představil, jaké nové hrozby by mohly vystřídat mizející staré, zvláště když v poslední dekádě minulého století dostalo Rusko pozvánku, aby se účastnilo schůzek skupiny nejvyspělejších zemí.
O dvě desetiletí později je tu zcela jiný obraz, na němž vyniká rostoucí asertivita putinovského Ruska a nepřehlédnutelný vliv Číny opřený o dekády často dvouciferného hospodářského růstu.
Nové sféry společné obrany
Moskva i Peking dnes disponují protidružicovými zbraňovými systémy schopnými ohrozit západní strategické komunikační kanály. Za studené války přes satelity procházelo nepatrné množství informací důležitých pro fungování Severoatlantické aliance, dnes se jimi přenášejí až dvě pětiny údajů sahajících od zpravodajsky citlivých až třeba po předpovědi počasí v místě aktuálních konfliktů.
Čtěte také
Změna situace si vynucuje změnu chování, a proto ministři obrany zemí NATO na své říjnové videokonferenci schválili ustavení střediska, které bude nové hrozby, tentokrát přicházející z kosmu, sledovat a připravovat přiměřenou odpověď. Nejde o abstraktní otázky.
Na přelomu loňského a letošního roku Rusko vypustilo družici s označením Kosmos-2542, ze které se později odloučila další s označením Kosmos-2543, z níž byla v červenci v okamžiku, kdy ji míjel jiný satelit, odpálena vysokorychlostní střela. Americké zpravodajské služby celý experiment vyhodnotily jako test protidružicové zbraně s tím, že podobné systémy zkoušejí i další země jako Čína nebo Indie.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zřízení střediska zaměřeného na hrozby přicházející z kosmu označil za začátek rozvoje nové sféry společné obrany vedle již existující pozemní, námořní a vzdušné a ujistil, že uvažovaná opatření týkající se kosmu budou mít čistě defenzivní charakter.
Pro budoucnost nově rozvíjené obrany bude však mnohem důležitější ochota členských států do ní investovat, protože Severoatlantická aliance nemá žádnou svou armádu, ale pouze vojáky a zařízení, které jí ke společné obraně nabídnou její členové.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
