Adam Černý: Summit Číny a Evropy se odkládá. A ne kvůli koronaviru
Německo odložilo na neurčito prestižní čínsko-unijní summit, který letos v září mělo hostit v Lipsku.
Odklad dlouho plánované vrcholné politické schůzky s odkazem na důsledky nynější pandemie a na složité zdravotní podmínky může vypadat důvěryhodně.
Čtěte také
To by však nesmělo jít o čínsko-unijní summit, který mělo v září v Lipsku hostit Německo. To z něj pod vedením kancléřky Angely Merkelové hodlalo udělat jeden z vrcholů svého půlročního předsednictví v čele sedmadvacítky, zvláště když se nyní zdá, že po letních měsících by podmínky i pro tak velké akce mohly být přijatelné.
Příslovečné psisko proto bude zakopáno jinde než v manuálech epidemiologů, ale mnohem pravděpodobněji v politice. V měsících, kdy se světem z Číny rozšiřovalo onemocnění covid-19, byla čím dál zřejmější proměna politiky Pekingu, který oficiálně nadále hlásá harmonické mezinárodní soužití a klade důraz na vícestranná jednání.
Pokud se nezměníte, přijde trest
Realitu mnohem plastičtěji odráží asertivnější chování jeho diplomatů, jak z vlastní zkušenosti poznalo i Česko. Bylo to možné pozorovat během loňských bouří v Hongkongu, kde byly tvrdě potlačovány pouliční protesty zastánců už beztak okleštěné demokracie v oficiálně zvláštní administrativní oblasti Číny.
Čtěte také
Po nich letos přišel čerstvě schválený návrh zákona o národní bezpečnosti, který má umožnit, aby komunistická tajná policie mohla stíhat nepohodlné obyvatele nejvýznamnějšího finančního uzlu jihovýchodní Asie kvůli vágně formulovaným podezřením z terorismu či separatismu.
Stačí přidat malý pokrok v obchodních jednáních mezi Evropskou unií a Čínou a hrotící se spor mezi Spojenými státy a Čínou, aby bylo zřejmé riziko, že zářijový summit se nestane plánovaným prvním krokem do další dekády vzájemných vztahů, ale veřejným diplomatickým debaklem.
Pozoruhodné je, že o rýsujících se rizicích začíná veřejně mluvit i Peking. Anglicky vydávaný a vládou ovládaný deník Global Times připomněl vzájemnou obchodní provázanost, letošní rok označil za kritický ve vzájemných vztazích s tím, že čínské úspěchy v boji s pandemií koronaviru vyvolaly pochybnosti o fungování západních demokracií a jejich víře v takzvaná lidská práva. To vše doprovozené vzkazem, že pokud se Evropská unie nezbaví své vadné mentality, bude to mít negativní následky na vzájemné vztahy. Neboli: Pokud se nezměníte, přijde trest.
Za těchto okolností se odklad summitu s druhou největší ekonomickou velmocí s odkazem na pandemii jeví nejméně bolestným řešením. I tady však platí, že odklad zůstává odkladem. Přinejmenším po listopadových amerických prezidentských volbách se Evropská unie, kterou se Čína pokouší jednáním jak s jednotlivými zeměmi, tak se skupinami států rozkládat, aby oslabila její vyjednávací pozici, bude muset rozhodnout, jak odpoví na rostoucí tlak Pekingu.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Související
-
Jan Macháček: Mezinárodní pozice Číny oslabí
Až jednou skončí pandemie, mezinárodní pozice Číny oslabí.
-
Adam Černý: Čínský zákon o Hongkongu
I v politice platívá, že smysl jednotlivých tahů udává až jejich kombinace nebo celek.
-
Čínská diplomatická agresivita roste. Kvůli koronaviru, všímá si sinolog Jirouš
Čína se dostala do dosud nebývalého mezinárodního tlaku. Jedna z nejvlivnějších zemí světa musí odrážet celosvětovou kritiku za svůj díl viny při vzniku pandemie covid-19.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
