Adam Černý: Velké plány italské premiérky Meloniové

8. leden 2024

Když Giorgia Meloniová před více než rokem nastupovala do premiérského úřadu, budila mezi evropskými lídry více obav než nadějí. V čele své strany Bratři Itálie, jejíž mnozí čelní členové dávají najevo nostalgii po mussoliniovských časech, soutěžila se šéfem podobně laděné strany Liga Matteem Salvinim v kritice všeho, co se dá onálepkovat pojmem Brusel.

Obavy, že se Itálie, která po Německu a Francii představuje třetí největší ekonomiku Evropské unie, bude v sedmadvacítce chovat podobně jako orbánovské Maďarsko, se však nenaplnily.

Čtěte také

Giorgia Meloniová se v praktické politice začala chovat spíše pragmaticky a navíc – se na rozdíl od Salviniho, který se neváhal producírovat po Moskvě v tričku s fotografií ruského vládce Vladimira Putina – jasně vymezila vůči agresi proti Ukrajině. Od října předloňského roku, co zasedá v premiérském Palazzo Chigi, nabyla i na sebevědomí, kterému i odpovídají její letošní plány.

Pověsti Itálie má napomoci předsednictví v čele skupiny nejrozvinutějších zemí G7, která si v červnu právě v Itálii připomene půlstoletí své existence. Aby uspěla mezi lídry prestižní sedmičky, bude potřebovat spojence, kterým se asi nestane Francie, která ještě nedávno sázela na předchůdce Meloniové Maria Draghiho, a srdečnější vztahy si nevybudovala ani se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem.

Stabilita italských vlád

Překvapivě spřízněnou duši našla italská premiérka ve svém britském kolegovi Rishim Sunakovi, takže jejich tisková oddělení nešetří fotografiemi, z nichž vyzařuje vzájemné porozumění dané podobným věkem či starostmi o podobně staré dcery, ale například i tím, že vlády obou zemí, jedna ostrovní a druhá poloostrovní, naléhavě potřebují řešit problém s přistěhovalci.

Čtěte také

Jak už to v politice chodívá, ke sblížení mají Meloniová a Sunak důvody, které sice nejsou shodné, ale vzájemně se doplňují. Italské premiérce, jak už bylo řečeno, se hodí blízká duše ve skupině G7 a předsedu vlády Jejího Veličenstva zase těší, že v obtížném manévrování po brexitu najde porozumění v jedné z klíčových zemí Evropské unie. Zahraničněpolitické ambice Meloniové se opírají o solidní vedení její strany v průzkumech a to je i důvodem velkých plánů na domácí scéně.

Největší rozruch vyvolal plán ústavních změn, jejichž klíčovým prvkem je bonus pro stranu, která získá ve volbách nejvíce hlasů, a díky němuž by dostala 55procentní většinu v parlamentu.

Adam Černý

Deklarovaným cílem je dát italským vládám, které se v posledních letech v průměru dožívaly dvou let, potřebnou stabilitu. Podle konkurentů Meloniové by však takto dostala silnou mocenskou pozici strana, která by ve volbách získala třeba jen 25 procent hlasů.

Naplnit velké ambice nemusí být pro italskou premiérku vůbec snadné. V zahraničí může oslabit, pokud toryové Rishiho Sunaka letos prohrají britské volby, a doma její plány ústavních změn musí získat podporu dvou třetin zákonodárců, tedy i těch, kteří se těchto změn obávají.

Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR

autor: Adam Černý
Spustit audio