Alexandr Mitrofanov: Rusko uvízlo v imperiálním modelu
Čas od času mě někdo požádá, abych vysvětlil, jak to teď vypadá v Rusku. Žádný tazatel přitom nepředpokládá, že ho odkážu na sáhodlouhou analýzu, neřkuli na obsáhlou vědeckou práci. Musí se najít společný jmenovatel pro množství událostí a procesů, které v Rusku probíhají. Teď se o to pokusím.
ro nezbytnou stručnost nahlédněme do chování tří velkých skupin ruského obyvatelstva. Jako první je tady ruské vedení a vrstvy, které k němu mají blízko. Ve zkratce jde o siloviky, vysoké státní úředníky a režimní propagandisty.
Čtěte také
Vedení nejeví žádné známky rozpaků z války, která rozemílá ruskou ekonomiku a kvůli níž se v zemi vybudovala militaristická společnost s výraznými prvky fašismu. Putin bude válčit až do posledního Rusa. Vrstvy blízké špičce z této situace mají tak velké hmotné výhody, že nic měnit nechystají.
Pak je tady většina obyvatelstva, kterou zcela ovládá fatalismus a naučená bezmocnost. Jinými slovy berou život tak, že vrchnost si něco vymyslí, nařídí, a oni to musí plnit a není síla, která by to změnila.
Intelektuální a sociální vyvolenost?
Jako třetí skupinu můžeme vyčlenit odpůrce Putinova režimu a tím pádem také války, kterou rozpoutal proti Ukrajině. Gros těchto lidí už je v emigraci, menšina zůstává v Rusku, ale její aktivní odpor je kvůli represím, které uplatňuje režim proti odpůrcům, zcela zanedbatelný. Odpor emigrantů je vidět a slyšet mnohem více, ale je symbolický, protože probíhá v rovině diskusí a výzev. Nemá sebemenší dopad na situaci v Rusku samotném.
Čtěte také
Je to pat, který uvízl na mrtvém bodě. Špičky nemohou jinak než dál zbrojit, útočit a posílat tisíce svých občanů na smrt. Pasivní většina v zemi nevidí jiné východisko než se podřídit vrchnosti a naopak chce z tohoto patu vytřískat značný finanční obnos v případě, že Bůh bude milostiv a jedinec ve válce přežije, anebo když ho zabijí, ale jinak nepředstavitelné peníze za kontrakt obdrží pozůstalí.
Emigranti by možná i rádi přišli s jiným návrhem než mlhavé překrásné Rusko budoucnosti nebo ozbrojený odpor proti Putinovi, u kterého není jasné, kdo by ho provedl. Ale nejde jim to stejně, jako se nedaří zbývajícím skupinám obyvatelstva. Co je to tedy za klec, ze které Rusko není s to odejít?
Není to náhodou imperiální model? Podle mě to sedí. Vedení se chová jako ruští carové a ani ve snu je nenapadne, že lze uvažovat jinak. Pasivní většina jsou klasičtí poddaní, ne-li nevolníci patřící carovi a bojarům, ale zároveň obdivovatelé síly a krutosti svého impéria. A disidenti jsou bezmocní, protože ani v jejich silách není vybřednout z rámce imperiální mentality. I proto se v poslední době tolik zlobí na Evropu, která jim poskytla azyl, ale odmítá apriorně uznat jejich intelektuální a sociální vyvolenost.
Rusko tedy uvázlo v imperiálním modelu. Potíž je však v tom, že jiný model nikdy nemělo.
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
