Alžběta I. a její lidé v londýnské Národní portrétní galerii
Londýnská Národní portrétní galerie připravila výstavu, která poprvé prostřednictvím portrétního malířství představuje dobu vlády anglické královny Alžběty I.
Expozice nazvaná Alžběta I. a její lidé tak přibližuje dobu od listopadu roku 1558, kdy tehdy pětadvacetiletá Alžběta nastoupila na anglický trůn, až do její smrti 24. března 1603. Tedy dobu, kdy Anglie začala vládnout světovým oceánům, když se jí podařilo porazit do té doby nepřemožitelnou španělskou Armadu, dobu zámořských objevů, dobu ekonomické stability a v neposlední řadě dobu rozkvětu poezie a dramatu.
Celkem je vystaveno více než sto objektů, nejsou tu jen portréty, ale také dobové kostýmy, mince, šperky i předměty denní potřeby.
Neúnavná Alžběta
„Alžbětě bylo dvacet pět let, když beze všech zkušeností s řízením státních záležitostí nastoupila dne 17. listopadu 1558 po své nevlastní sestře na trůn. Pro Anglii bylo velkým štěstím, že nová královna nabyla dědictvím i výchovou kombinace vskutku mimořádných ctností. O tom, kdo byl její otec, nemohlo být pochyb. Pánovité vystupování, rusohnědé vlasy, výřečnost a vrozená důstojnost, to vše svědčilo o tom, že je dcerou krále Jindřicha.
Brzy se projevily i další podobnosti: krajní odvaha ve chvílích krize, vášnivé a velkolepé odhodlání tváří v tvář protivenstvím a takřka nevyčerpatelný zdroj fyzické energie. Milovala stejné kratochvíle a vládla týmiž dovednostmi jako kdysi král – vášnivě lovila, vyznala se v lukostřelbě a sokolnictví i v tanci a hudbě. Mluvila šesti jazyky a byla zběhlá v latině a řečtině. Stejně jako jejího otce a děda, i ji hnala její neúnavná vitalita z místa na místo, od zámku k zámku, takže často nikdo nevěděl, kde bude který den v týdnu spát,“ napsal Winston Churchill v druhém dílu svých Dějin anglicky mluvících národů.
Portréty Alžběty i jejích dvořanů a mořeplavců
Výstavě vévodí pochopitelně několik portrétů královny Alžběty. Mezi nimi nechybí ani poměrně dobře známý obraz nazvaný Alžběta I. s hranostajem, který Nicholas Hilliard vytvořil v roce 1585. Dále tu jsou portréty jejích dvořanů, jmenujme alespoň Williama Cecila, pozdějšího prvního barona Burghley, jednoho z největších anglických státníků 16. století. Těsná spolupráce Alžběty a Williama Cecila vydržela přes všechny otřesy a názorové střety až do Cecilovy smrti v roce 1598. Na vystaveném obrazu jej neznámý malíř ztvárnil v sedle muly.
Dále tu jsou portréty mořeplavců, jako například Francise Draka či Martina Frobishera, představitelů tehdy rostoucí střední třídy, obchodníků a finančníků, například Thomase Greshama, a také básníků, k nimž patřil třeba John Donne.
Unikátní miniatura
Mezi vystavené unikáty zcela jistě patří maličký obraz, není o mnoho větší než pohlednice, nazvaný Alžběta I. a tři bohyně. Isaac Oliver, jemuž je obraz připisován, který na Alžbětinském dvoře patřil k předním tvůrcům miniatur, na něm ztvárnil klasický antický příběh – Alžbětu v roli Parise, který si vybírá mezi bohyněmi Herou, Athénou a Afroditou. Tato malá práce vznikla někdy kolem roku 1590 a Národní portrétní galerii se jej podařilo zakoupit v loňském roce za 329 tisíc liber a poprvé je tak nyní představen veřejnosti.
Druhým unikátem je portrét dvořana, vojáka a mořeplavce, který do Anglie přivezl tabák a brambory, portrét sira Waltera Ralegha. Vytvořil jej neznámý malíř v roce 1588. Tento obraz objevili při přípravě současné výstavy někde v koutě depozitářů Národní portrétní galerie.
Výstava Alžběta I. a její lidé potrvá v londýnské Národní portrétní galerii do 5. ledna 2014.
National Portrait Gallery
St Martin`s Place
London
WC2H 0HE
Národní portrétní galerie je zdarma otevřena denně od 10.00 do 18.00 hodin, ve čtvrtek a v pátek až do 21.00 hodin. Galerie je zavřena o Vánocích.
Nejbližší stanice metra:
Charing Cross (Northern a Bakerloo Line)
Leicester Square (Northern a Piccadilly Line)
Embankment (Northern, Bakerloo, District a Circle Line)
