Analytička Jana Klímová: Zreálnit cíle Green Dealu nebo navýšit podporu. Snižování emisí je pro část těžkého průmyslu záhuba

„Některé kroky jsou už platné a zůstávají. Například snížení emisí o 50 % do roku 2030. Nebo uhlíková neutralita do roku 2050. Mezikrok snížit emise o 90 % do roku 2040 oproti roku 1990 ale považují někteří politici a firmy za nereálný.“

„I tak ale dílčí kroky, jako je třeba dohoda čistého průmyslu nebo akční plán na dostupnou energii, dávají smysl,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... hlavní ekonomická analytička Jana Klímová.

Revize Green Dealu

Klíčové podle Klímové bude, jak rychle a zda vůbec se návrhy podaří uvést do praxe. Revize původního plánu Green Dealu z roku 2019 byla nicméně potřeba. Ukázalo se totiž, že plněním cílů ztrácí evropský průmysl konkurenceschopnost.

Čtěte také

Ekonom Richard Hindls: Nový kompas pro Evropu? Je to jen materiál na papíře. Green Deal do čtyř let změní podobu. Tématem bude konkurenceschopnost a snížení byrokracie

„Snižovat emise se ale opravdu daří. Jenom jsme zatím z plánovaných 50 % někde v polovině cesty. Pro průmysl je to velmi náročné, protože se to děje za obrovských investic. Zdražuje to produkci. Navíc to dělá Evropa, ale nedělají to jiné země. Tím se dostáváme do nevýhody.“

Z navrhovaného mezikroku dostat se ve snižování emisí za dalších 15 let na 90 % oproti roku 1990 se tedy podniky logicky psychicky hroutí a ptají se, jak toho mají dosáhnout. „Znamenalo by to pro ně totiž další obrovské investice a kompletní změnu technologií,“ vysvětluje Klímová.

„Když nesvítí nebo nefouká, zelená elektřina prostě není. A bateriová úložiště zatím nejsou vyvinutá tak, aby dodávka mohla být plynulá. Technologicky to není dořešené. Firmy tedy ani nevědí, do čeho mají investovat.“ Přesto se zřejmě podle ní nestane, že by firmy z Evropy odešly a průmysl by úplně vymizel.

Zhasne Evropa?

„Evropa má pud sebezáchovy. Ještě před rokem se takto silná debata o cílech nevedla, takže si nemyslím, že by se úplně řítila do záhuby. Nejde samozřejmě o celý průmysl, ale jen o ten energeticky náročný. Ocelářství a chemický průmysl, energetika nebo farmaceutický průmysl.“

„Naopak zelená transformace znamená velké příležitosti pro jiné části průmyslu. Takže v Evropě se určitě úplně nezhasne. Klíčové segmenty průmyslu ale budou mít velké problémy.“ Ocelářství je navíc teď klíčové o to víc, protože se stále častěji mluví o posílení obranyschopnosti evropských zemí. 

„Pokud nebudeme mít vlastní evropskou produkci, bude třeba ocel dovézt. Chceme ale zbrojit proti zemím, které nás ohrožují, dejme tomu s podporou Číny? To smysl nedává. A právě proto ocelářství vyvíjí velký tlak na to, aby získalo mnohem větší podporu, než má. Ale to nás všechny bude stát velké peníze. Anebo se prostě musí zreálnit vytyčené cíle.“