Analytik Michal Smetana: Historie ukazuje, že Rusku nelze věřit. Bez bezpečnostních záruk nebude mír na Ukrajině stabilní

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mělo trvat 30 dní a mělo by jít o komplexní zastavení všech bojových operací. Neznamená to ale ani zdaleka, že dojde na jednání o trvalém míru.

„I když jde o pokrok na diplomatické frontě, zdaleka to není ukončený příběh. Vyjádřit se musí Moskva, která si v posledních týdnech velmi užívala přívětivost americké zahraniční politiky. Ukrajina teď byla v tomto trojúhelníku spíše druhořadý hráč,“ všímá si v pořadu Jak to vidí... bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Zastavení pozemních operací je teď pro Rusko nevýhodné. Dohodu o příměří bude zdržovat

Rusko je zatím v odpovědi americkým vyjednavačům zdrženlivé. Podle Smetany je totiž zastavení i pozemních útoků pro Rusko nevýhodné. „Rusko nyní postupuje velmi rychle v Kurské oblasti, kterou loni zabrali Ukrajinci. Daří se mu vytlačovat ukrajinské jednotky pryč.“

„Očekávám, že odpověď Ruska nebude negativní. Protože americká administrativa je skutečně Moskvě velmi nakloněná. Spíš bude hledat cesty, jak to pozdržet, a dosáhnout ještě nějakých dalších cílů na bojišti.“

Rusko jako seriózní partner?

Základní představou u všech časově ohraničených dohod o příměří nicméně je, že pokud ji obě strany dodrží, dojde k jejímu prodloužení a současně k vyjednávání podmínek pro dlouhodobý mír.

Čtěte také

Ukrajinistka Víchová: Konec války na Ukrajině? Představa míru poté, co zničíme mezinárodní právo, je absurdní

Problém podle Smetany ale je, že zastavení všech bojových operací s sebou nese rizika a výzvy. „Frontová linie má tisíc kilometrů. Stojí na ní proti sobě armády s vojenským vybavením, nucené koexistovat s nepřítelem. Je to velmi nestabilní situace, kdy je těžké zaručit, aby nebylo příměří porušeno. Ať už záměrně nebo omylem.“

Navíc historie ukazuje, že Ruská federace není seriózní partner. Porušeno bylo jak Budapešťské memorandum v 90. letech, které zaručovalo Ukrajině suverenitu výměnou za opuštění jaderného programu, tak minské dohody z roku 2014. Problematický je ale podle Smetany i jen termín spravedlivý mír.

„V současném nastavení vyplývajícím z toho, jak Rusko a Spojené státy vystupují, je vyloučené, že by byla zachována teritoriální integrita Ukrajiny takovým způsobem, jak vypadala před rokem 2014. Z pohledu mezinárodního práva, které zapovídá možnost získat území jiného státu silou, je téměř jisté, že v tomto ohledu mír spravedlivý nebude.“

Spravedlivý, nebo stabilní mír?

Proto by se podle Smetany mělo spíše uvažovat o míru stabilním. Tedy o takovém mírovém ujednání, které by zabránilo tomu, že by se ruská invaze v budoucnu opakovala.

„Pokud totiž bude hrozba eskalace pořád viset ve vzduchu, znemožní to Ukrajině fungovat jako svébytný a ekonomicky soběstačný stát. Do takového státu bude velmi těžké investovat. Z takového státu budou odcházet mladí lidé. Takový stát bude dlouhodobě politicky nestabilní.“

Čtěte také

Ukrajinista David Svoboda: Putinova obsese Ukrajinou koření v ruském velmocenském mýtu. Historií jsou ale posedlí i Ukrajinci

Proto jsou absolutně nezbytné bezpečnostní záruky, které odstraší Rusko od budoucí invaze a přeshraničních provokací. Některé evropské země se už nechaly slyšet, že by byly ochotny vyslat na Ukrajinu své vojáky v rámci mírové mise. Ti by dohlíželi na to, aby budoucí mírová dohoda byla dodržována oběma stranami. To ale Rusko odmítá.

„Z pohledu Ukrajiny je to ale klíčové. Ukrajina se nechce dostat do bodu, kdy opět zůstane sama. Už nyní vidíme, že Spojené státy vyloučily možnost vstupu Ukrajiny do NATO, což byly ultimátní bezpečnostní záruky z pohledu Kyjeva. A toto se tedy zdá být v této situaci kompromis,“ dodává Michal Smetana.