Andy Warhol: Pro mé umění není nic dost triviální
Dne 22. února 1987, tedy před třiceti lety, zemřel Andy Warhol. Jeho odkaz si připomínáme pořadem Americký sen jako fikce Jiřího Kamena. Autor ho sestavil z fragmentů několika vltavských warholovských portrétů, které pro Vltavu v posledních 16 letech připravil ve spolupráci s Vladimírem Hendrichem a Karlem Oujezdským.
Andy Warhol je jednou z nejvýznamnějších osobností světové kultury druhé poloviny 20. století. Abychom uvědomili jeho přínos světové kultuře, měli bychom jej chápat nejen jako výtvarníka ale i jako antropologa, sběratele, hudebního podnikatele, filmaře, vydavatele časopisu a brilantního dokumentaristu a kronikáře své doby.
Nejdůslednějším představitelem pop-artu je Andy Warhol. Malíř prohlašoval, že jestliže je americká demokracie masovou záležitostí, proč by se jí nemohlo stát i umění? Do jeho umění vstoupily banální a bezvýznamné předměty každodenního života. Pro umění Andyho Warhola není nic dost triviální. Všechno, i polévkové konzervy, mohou být prezentovány na monumentálně pojatém obraze. Každá událost, postava, stojí za to, aby byla do nekonečna sériově opakována.
Podle Andyho Warhola by umělec neměl tvořit v nějaké božské inspiraci, nýbrž, jako rozumem řízený stroj, neboť podle něj stroj má jen málo problémů sám se sebou. Warhol se zříká osobního rukopisu. Zřeknutí se sama sebe ve prospěch fetišů doby, je ovšem tak radikální, že toto negativní vymezení „o sobě“ se stává rukopisem; jeho autor se sám hlásí k dobovým fetišům.
Na otázku, která slova by si vybral pro svůj epitaf, umělec odpověděl, že dává přednost jednomu slovu, které zní FIKCE. Chtěl tím naznačit, že jím vytvořená veřejně známá osobnost, navštěvující diskotéky, filmové kluby, módní přehlídky a další mediální události v New Yorku, je jedinečným výtvorem člověka, podepisující svá díla jako Andy Warhol. Tato fikce se stala jeho ztělesněním amerického snu. A americký sen „našel“ jednu ze svých nejvýraznějších podob v životě a díle Andyho Warhola.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
