Antonín Přidal

Po vystudování Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (obor angličtina a španělština) působil v šedesátých letech jako redaktor brněnské literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu. Mezi jeho úspěšné projekty patřily cykly Nashledanou v sobotu, Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky nebo Potulky knihami a hudbou. Vycházely mu básnické sbírky, začal psát rozhlasové hry (Všechny moje hlasy, Sudičky, Královská sonáta). V roce 1970 musel rozhlas z politických důvodů opustit a až do sametové revoluce se věnoval hlavně překladatelské činnosti.

Počátkem devadesátých let založil ateliér Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU, kde byl v roce 1993 jmenován profesorem. Vedle své pedagogické práce, tvorby překladatelské a básnické intenzivně spolupracoval s Českým rozhlasem jako autor literárních pořadů (Potulky knihami a časem), a zejména rozhlasových her (Pěnkava s Loutnou, Komedie s Quijotem, Sáňky se zvonci, Atentát v přízemí, Noční žokej, Prodám ucho, prodám hrob). Významné jsou i jeho rozhlasové adaptace, mezi nimiž dominuje seriál podle vlastního překladu knihy Leo Rostena Pan Kaplan má třídu rád nebo rozhlasová dramatizace románu Ferdinanda Peroutky Pozdější život Panny.

Antonín Přidal obohatil rozhlasovou tvorbu o inovativní spojování rozhlasových postupů s literárními texty a hudbou. Přispěl do zlatého fondu rozhlasové hry vlastními i přeloženými texty a stejně tak adaptacemi. Neméně cenný je jeho přínos teoretický a pedagogický.