Apolena Rychlíková: Děti a dospívající se potýkají s duševními problémy, příjmy na dětských psychiatriích narůstají. Je třeba to brát vážně
Česká televize odvysílala reportáž, ve které se věnuje nárůstu duševních problémů u dětí a mladých dospívajících. Skokově rostou deprese, úzkosti, sebepoškozování a dokonce i sebevražedné chování. Přibylo případů anorexie nebo naopak přejídání. „Od podzimu je ten nárůst enormní: tří až pětinásobně zvýšený počet dětí, které mají tyto závažné těžké psychické problémy,“ líčí v příspěvku ČT vedoucí adiktologické ambulance pro děti a dorost ADA+ v Kladně Michaela Štáfková.
V pandemii žijeme už více než dva roky. A zatímco o dopadech na naše fyzické zdraví se diskutuje od začátku, otázka zdraví duševního zůstává upozaděná. Je přitom naprosto zásadní a na to, jak drtivé dopady koronavirus má na naši psychiku, upozorňují odborníci opakovaně. Navíc je nutné zmínit, že míra dopadu se liší. Největší problémy postihly jednak ženy-matky a pak také právě zmiňované děti a mladé dospívající.
Čtěte také
Zatímco pečující osoby, což jsou v Česku nejčastěji ženy, byly vystaveny extrémní zátěži v podobě kombinace péče, výuky doma a práce, děti a mladí dospívající pociťovali obavy a velkou nejistotu. A také se museli potýkat s výpadkem sociálních vazeb, které jsou pro mladé lidi dost významnou součástí dospívání.
Data PAQ Research ukazují, že především pro studenty a studentky „zlomových“ ročníků je pandemie opravdu velkou zátěží. 24 procent žáků základních škol popisovalo špatný duševní stav. 45 procent deváťáků uvádělo častější špatné nálady.
Zásadní je ovšem skutečnost, že míra úzkostí, depresí nebo psychické nepohody významně souvisí s tím, jak byli žáci a žákyně schopni zvládat probíranou látku, a také s tím, z jakých rodin pocházejí. Dlouhodobě se přitom ví, že třídní a kvalitativní propasti jsou jednou z bolestí českého vzdělávacího systému.
Koordinační skupina pro dětské duševní zdraví
Na to, že děti z rodin s větším finančním, kulturním i sociálním kapitálem mají násobně větší šanci uspět než děti z rodin chudších a méně vzdělaných a že se chudoba v Česku významně dědí, upozorňují odborníci dlouhodobě. A dodávají, že problémy se hojně vyskytují i u domácností, kde není primárním jazykem čeština. Děti z cizojazyčných rodin se také vyznačují vyšší mírou nepohody.
Čtěte také
Další data ukazují, že pravděpodobnost psychických problémů roste s věkem a častěji je uvádějí dívky. Výskyt duševních potíží je častější u dětí z neúplných rodin a u dětí bez vysokoškolsky vzdělaných rodičů.
To vše jsou kontexty, které v souvislosti s pandemií skoro nezaznívají. A přitom mají zásadní dopad na kvalitu života českých domácností. Navíc je dokázané, že duševní pohoda je základem pro samotnou možnost se kvalitně vzdělávat.
V souvislosti s nárůstem závažných duševních onemocnění zřídilo ministerstvo zdravotnictví novou koordinační skupinu pro dětské duševní zdraví, která se poprvé sešla před pár dny.
Je dobře, že se negativní trend psychických nemocí u dětí a dospívajících bere vážně. Bez větší sítě podpůrných center a hlavně bez snahy řešit tento problém se vším, co k němu náleží, včetně chudoby, genderového aspektu nebo jazykových bariér, však bereme dětem šanci na skutečně bezpečnou a kvalitní budoucnost. A to rozhodně není správné.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
