Balanc na hraně mezi realitou a snem. Severský bestiář zve k tajemným životním proměnám
V šesti povídkách švédské spisovatelky Andrey Lundgrenové se dějí vskutku podivné věci. Lidé toužící po změně či životním posunu se v nich vydávají na cesty, na kterých znenadání mizí a možná se i proměňují v roztodivná zvířata. Ale stalo se to doopravdy?
Nejnovější kniha oceňované, u nás ale zatím neznámé autorky, se řadí k populárnímu žánru takzvaného severského podivna. „Jde o svébytný žánr nebo lépe řečeno tendenci. Jako překladatelka z finštiny znám především její finskou podobu, která v sobě směšuje nejrůznější žánry včetně sci-fi a fantasy. Texty psané v tomto proudu ale zároveň dost často reagují na nějaké aktuální dění ve světě,“ vysvětluje odpovědná redaktorka Severského bestiáře Jitka Hanušová, která českému čtenáři představuje texty Lundgrenové vůbec poprvé. „Andrea Lundgrenová není ani v nejmenším začínající autorka. Na svém kontě má dva romány, které se především v severských zemích těšily a těší velké kritické i čtenářské pozornosti.“
Básnický jazyk plný metafor
Příběh českého vydání začal před několika lety na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem, kde Hanušové knihu nabídla zahraniční literární agentura. „Okamžitě mě zaujal název a hned vzápětí unikátní styl a jazyk autorky, který je velmi poetický, symbolický až lyrický. Pnutí mezi realitou a snem, mezi skutečností a fantazií, vytváří jedinečný magicko-realistický vesmír, ve kterém se může odehrát ledasco. To vše mě přesvědčilo o nutnosti nechat knihu přeložit do češtiny. A neodradilo mě ani to, že se jedná o soubor povídek, což není příliš populární forma.“
Touha po životní proměně a transformaci
Texty Lundgrenové pak nevynikají jen stylem, ale přinášejí i nosná aktuální témata. „Všechny texty spojuje téma proměny. Každá z postav touží po životním obratu, posunu, změně nebo absolutní proměně situace, ve které se nachází. Situace i vztahy se přitom liší – často jde o vztahy mezi rodiči a dětmi, ale taky mezi manželi nebo milenci,“ vysvětluje redaktorka na vrub textů, v jejichž závěru se jejich hrdinové za tajemných okolností pravděpodobně proměňují v roztodivná zvířata. „Lidé v těchto povídkách se nacházejí ve slepé uličce, ze které hledají únik. Například v povídce „Když v hlavě přeskočí“ cestuje hlavní hrdinka vlakem. Když se probudí, zjistí, že vagon je prázdný a ona vyjde ven. Pak zahlédne lišku a stane se něco, co nás nechává na pochybách. Zmizela? Proměnila se? Nevíme, a právě to se mi na těchto povídkách líbí.“
Liška, štika i kokršpaněl
V textech se, jak napovídá název knihy, objevuje doslova celý bestiář. Kromě lišky v nich skáčou štiky, létají kavky i další ptáci, plavou ryby, objeví se ale třeba i kokršpaněl. V některých textech pak přijdou ke slovu i imaginární, blíže neidentifikovatelná zvířata. „Například v povídce Otčí jáma má malá holčička celé hejno zvířat. Jsou to ale produkty její fantazie, které jí chrání. Jak autorka mezi řádky ukazuje, v rodině se něco děje, pravděpodobně sexuální zneužívání. Ale je to jen jemný náznak sociálních problémů, které se objevují i v dalších povídkách. I tento sociální rozměr textů je z mého pohledu velmi cenný.“
Ilustrace se surrealistickým nádechem
Knihu, která vyšla v nakladatelství Kniha Zlín v českém překladu Petry Hesové, doprovázejí modro-bílé ilustrace, které nápadně připomínají surrealistické koláže. „Autorem ilustrací je Martin Kaiser, který v posledních několika letech tvořil mimo jiné třeba plakáty pro brněnské divadlo Husa na provázku. Nechal se velmi citlivě inspirovat texty, a tak se v jeho ilustracích svébytně odráží jejich antropomorfní charakter a prostupuje se v nich lidská i zvířecí stránka,“ uzavřela Hanušová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
