Banksyho díla se stala komoditou pro bohaté, kterými pohrdá, říká výtvarník Jiří David
Smí street art, určený do veřejného prostoru, viset na zdi galerie, která navíc jednoznačně sleduje komerční účely? To jsou otázky, které vzbuzuje výstava spojená přímo s ikonou street artu, tajemným Banksym. Ode dneška jsou díla anglického umělce, jehož identita je neznámá, k vidění v pronajatých komerčních prostorech kousek od Braniborské brány v Berlíně. „Banksy se stal komoditou pro bohaté lidi, kterými pohrdá, ale zároveň jim vychází vstříc. Tenhle paradox je pro pro mě nečitelný,” říká výtvarník Jiří David.
Banksyho graffiti se vysmívají establishmentu i těm, kteří si jeho práci za stovky tisíc liber kupují. O projektu The Art of Banksy diskutovali ve vysílání výtvarník Jiří David a Radek Wohlmuth, který je výtvarným kritikem a publicistou a před několika lety připravil průlomovou výstavu, která představila českou scénu graffiti a street artu v Galerii hlavního města Prahy.
Přirozený proces
Banksy se stal komoditou pro bohaté lidi, kterými on pohrdá, ale zároveň jim vychází vstříc. Tenhle paradox je pro pro mě nečitelný. Jiří David
Podle Jiřího Davida může galerie vystavit všechno, street art nevyjímaje. „Otázka je, v jakých galeriích. Banksyho výstavu jsem neviděl, takže nevím, co je to za galerii. Street art ve svém počátku byl v opozici vůči takzvanému vysokému umění, které se vystavuje v muzeích a dalších institucích. Banksy se stal komoditou pro bohaté lidi, kterými pohrdá, ale zároveň jim vychází vstříc. Tenhle paradox je pro pro mě nečitelný, nejsem si jistý, jak to chápat,” říká výtvarník.
Wohlmuth vnímá posun street artu do galerii jako přirozený. „Jde o přirozený proces, který začal někdy v 70. letech. Když se řekne street art, tak už jen z názvu by člověk usoudil, že patří na ulici, ne do galerií. Na druhou stranu, když budeme ulici vnímat jako veřejný prostor, tak to všechno zjednoduší, protože pak je veřejný prostor i galerie,” myslí si kritik.
Pokud je to Banksy
Street art, a Banksy speciálně, se vymezuje vůči establishmentu, snobismu v umění a zavedeným galeriím. Kritici proto "pouličním" umělcům občas vyčítají menší hodnověrnost, když jejich díla visí v galerii.
„Nevím, jestli je to skutečně Banksy. Pokud to je skutečně ten autor, který začal na ulicích Londýna a potom dál v západní Evropě, tak svým způsobem se stalo jeho dílo komoditou, a je jedno, jestli už na ulici nebo až v galeriích, protože i na ulici lidé jeho díla kupovali,” říká David, který upozorňuje na to, že Banksyho dílo má na zdi například Brad Pitt.
Podle Wohlmutha se hodnověrnost Banksyho děl nemění. „Pracuje s jakýmkoliv prostředím, začínal na ulici, před deseti lety jste ho mohli potkat v Berlíně na nějakém graffiti jamu. Dneska se vyjadřuje prostřednictvím různého prostředí, nedávno otevíral poměrně luxusní hotel, předtím si udělal zábavní park. Pokud je to on, tak prostě uchvátí další prostředí. Nejde jen o to, kde vystavuje, ale co. Může vystavovat kdekoliv, ale třeba takové práce, které ironizují to prostředí samotné,” říká publicista.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
