Barokní perly Broumovska. Objevte unikátní kostely od stavitelů Dietzenhoferových
Máte rádi architekturu? Pokud ano, nesmíte při návštěvě Broumovska minout mimořádné kostely z 18. století. Architekti Kryštof a Kilián Ignác Dietzenhoferovi v krajině u hranic s Polskem zanechali nesmazatelnou stopu. Do tzv. broumovské skupiny kostelů dnes řadíme 10 staveb, které až na jednu výjimku vznikly mezi lety 1709–1743. Tehdejší benediktinský opat Otmar Zinke se pro budování rozhodl především kvůli nevyhovující síti dřevěných kostelů.
„V minulosti byly stavby významné tím, že lidé měli už kamenný kostel, dnes jsou spíše kulturním magnetem a platformou pro setkávání se s lidmi v oblasti kultury nebo vzdělanosti,“ vysvětluje děkan broumovské farnosti Martin Lanži, který má kostely na starosti. Zároveň dodává, že se jedná o budovy velkokapacitní, přestože se v současnosti nacházejí povětšinou v malých vesnicích. Před druhou světovou válkou totiž žilo na Broumovsku daleko více obyvatel a v letech 1945–46 dochází k odsunu nejméně 20 tisíc těch německých.
Za komunismu zažily svatostánky nešťastnou éru – z jednoho se stal například sklad. Od 90. let 20. století se Dietzenhoferovské kostely postupně opravují a řada z nich už je po kompletní rekonstrukci – např. Kostel sv. Máří Magdalény v Božanově nebo Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích. Farář Martin Lanži a broumovská farnost usilují o záchranu dalších. Zároveň slouží pravidelně mše v každém z nich. S mikrofonem jsme pro Mozaiku mimo Božanova a Martínkovic natáčeli ještě v broumovském Kostele sv. Václava, šonovském Kostele sv. Markéty a otovickém Kostele sv. Barbory.
Zvenčí si můžete přímo na místě prohlédnout všechny stavby kdykoli, doporučujeme ale nevynechat taky prohlídky interiérů. Mimo pravidelných mší je to možné i při nejrůznějších kulturních akcích.
Který kostel má jako jediný z celé broumovské skupiny hodiny? Ve kterém je teplo i v zimě a který z nich je vůbec nejstarší? Poslechněte si náš seriál a dozvíte se, jak mimořádné barokní stavby vypadají.
Související
-
Broumovsko je pro mě zdroj fascinace. Budu se mu věnovat do konce života, říká badatel Petr Bergmann
Výstavu starých map ve vztahu ke vzácné Müllerově mapě Čech chystá na letošní léto do Muzea Broumovska Petr Bergmann.
-
Dřevěné kostely z Podkarpatské Rusi – příklady důmyslné architektury našich předků
Za první Československé republiky bylo na naše území přeneseno pět dřevěných, původně řeckokatolických kostelů z Podkarpatské Rusi, a jeden z východního Slovenska.
-
Vydejte se s námi na 18 kilometrů dlouhou pouť ke klášteru v Hájku u Červeného Újezda
Dvacet výklenkových kapliček doprovázelo poutníky před třemi sty lety Dnes už jich stojí jen dvanáct.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
