Bělorusové nám chtěli dát zbraně, abychom je použili proti polským policistům, přiznává 25letý Iráčan z Kurdistánu

O vyřešení krize na vnější hranici Evropské unie se snažila dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová. Dvakrát si telefonovala s běloruským vládcem Alexandrem Lukašenkem.

Čtěte také

Na hranici mezi Polskem a Běloruskem je spousta dětí. Lidé tam umírají, upozorňuje Vatraľová z organizace pro migraci

Zatímco podle Lukašenkovy tiskové mluvčí se dohodli, že kvůli migrační krizi zahájí s Minskem jednání EU, spolkové kancléřství potvrdilo jen dohodu na spolupráci ohledně humanitární pomoci. Přece jen nějaký efekt ale tyto rozhovory měly.

Běloruské úřady vyklidily tábory migrantů v lesích u hranic s Polskem, ve kterých bivakovalo několik tisíc lidí. Běloruští pohraničníci je přemístili do skladiště nedaleko hraničního přechodu.

Chtěli nám dát zbraně, abychom je použili proti polským policistům. To ale nechceme dělat.
25letý Iráčan

Některým migrantům už začalo docházet, že je Bělorusové sliby o cestě do Evropské unie podvedli a oni se stali nástrojem v nějaké větší hře.

Finské televizi YLE to řekl 25letý Iráčan z Kurdistánu. „Všichni migranti tady vědí, že je Bělorusko používá jako zbraně proti evropským zemím. Že je chce rozptýlit. Některé na hranice s Polskem, jiné na hranice s Litvou nebo Lotyšskem,“ říká muž, který se stejně jako stovky dalších uchýlil z mrazivých lesů do logistického centra na běloruské straně hranice.

„Sama běloruská policie migrantům v lesích ukazuje cestu k hranici. Chtěli nám dát zbraně, abychom je použili proti polským policistům. To my ale nechceme udělat. Chceme jen hledat lepší život a ne způsobovat problémy,“ dodává. 

Všichni migranti tady vědí, že je Bělorusko používá jako zbraně proti evropským zemím.
25letý Iráčan

Část lidí, kteří se neúspěšně pokusili překročit hranici, se rozhodla pro návrat domů. Z Minsku ve čtvrtek odletělo první letadlo se 400 iráckými migranty do Bagdádu.

EU by měla přijít se sankcemi

Podle polského publicisty a experta na Střední a Východní Evropu Tomasze Grzywaczewského by teď měla Evropská unie uvalit ostré sankce na všechny letecké společnosti, které vozí migranty do Minsku. Je to podle něj jediná záchrana pro případné další oběti organizovaného nátlaku na unijní hranice.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Krizi na polsko-běloruské hranici nemá pod kontrolu ani Vladimir Putin

Dalším nástrojem k vyřešení krize by mělo být zorganizování masivní informační kampaně v zemích Blízkého východu a tou sdělit, že bělorusko- polská hranice je uzavřená.

„To je strašně důležité. Nejde jen o ochranu hranice, ale také lidí. Aby se nedostali do pasti, nesmějí nastoupit na palubu letadla směřujícího do Minsku, ale zůstat doma. Zatím se toho v tomto směru udělalo moc málo. Jak ze strany Polska, tak ale i Evropské unie. Musíme si upřímně přiznat, že možnosti diplomatických misí třeba Francie nebo Německa na Blízkém východě jsou neporovnatelně větší než velvyslanectví Polska nebo třeba Česka,“ tvrdí.

Podle Tomasze Grzywaczewského je tedy potřebná koordinovaná mediální kampaň na úrovni Evropské unie, která by další možné migranty odrazovala od cest do Běloruska s vidinou pokračování dál na Západ, do Evropy. 

Běloruští pracovníci se snaží uklidit davy při výdeji jídla na hranici Polska a Běloruska|foto:Kacper Pempel, Reuters

Další rozhovory s odborníky na dění  na bělorusko-polské hranici přináší Evropa Plus Pavla Nováka. Poslechněte si v audiozáznamu.