Bitcoin je pro extrémně hazardní hráče, vůbec ne pro centrální banku, kritizuje ČNB ekonom Marek

Proč chce guvernér ČNB Aleš Michl přidat bitcoin do státních rezerv? Poslechněte si celý pořad Řečí peněz s hostem Davidem Markem, hlavním ekonomem poradenské společnosti Deloitte
Guvernér České národní banky Aleš Michl nedávno v rozhovoru pro Financial Times způsobil poprask tím, že by chtěl do rezerv banky nakoupit kryptoměnu bitcoin. Ten by podle Michla mohl tvořit až pět procent rezerv, centrální banka by na něj tedy vsadila 175 miliard korun. „U bitcoinu rozhoduje čistě panika, nebo euforie investorů,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte a poradce prezidenta David Marek.
V Česku existuje poměrně silná komunita příznivců kryptoměn, navíc zde mnoho společností v kryptosvětě působí. Hlavní ekonom firmy Deloitte ale upozorňuje, že kryptoměny nejsou pro běžné investory vhodné.
„Přiblížím to na běžném příkladu. Když vám trenér či doktor doporučí sportovat, tak tím myslí, že byste měl běhat, plavat, jezdit na kole a dělat takové ty normální sporty. Určitě vám ale nedoporučí, abyste skákali s padákem z útesu, potápěli se pod ledem nebo dělali extrémní hloubkové potápění. A to je bitcoin,“ srovnává Marek a doplňuje:
„Bitcoin je pro odvážného spekulativního hráče, snad ani ne investora, ale opravdu hráče. A už vůbec ne pro centrální banku.“
Čtěte také
Bitcoin se nedávno propadl, když americký prezident Donald Trump oznámil zavedení cel na Čínu, Kanadu a Mexiko. Podobným způsobem klesaly také akcie. Přestože akcie i kryptoměna podobně reagují na nějaký sentiment na trhu, podle poradce prezidenta je to z odlišných důvodů.
„Akcie reagují na to, že pokud se zavedou cla, tak to nejspíše bude znamenat negativní dopady na ekonomiky obou stran. To znamená i menší pravděpodobnou ziskovost firem v dané ekonomice, a to potom logicky znamená i důvod pro nižší ocenění a nižší hodnotu akcí. U bitcoinu je to čistě o tom, jestli je panika, nebo naopak nějaká euforie, zkrátka jaká psychologie vládne u investorů,“ vysvětluje ekonom Marek.
Kritická reakce na Michlův návrh zazněla i od premiéra Petra Fialy (ODS). „Myslím, že o takovém kroku by měl s vládou hovořit,“ uvedl s tím, že k takovému kroku se zatím nerozhodla žádná jiná centrální banka v Evropské unii.
Guvernérův nápad také rázně odmítla šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. „Rada guvernérů, pravděpodobně i Generální rada, si myslí, že rezervy musí být likvidní, bezpečné a nesmí být podezřelé, že by souvisely s praním špinavých peněz nebo s trestní činností,“ uvedla Lagardeová.
Tvrdou kritiku schytal Michl také od svého předchůdce Jiřího Rusnoka, který to označil za naprosté šílenství.
Současný guvernér si i přes výtky nechal v ČNB vypracovat podrobnou analýzu o výhodách kryptoměny. Ekonom Marek ale upozorňuje, že je vždycky možné připravit analýzu, která bude odpovídat vašim představám. Podle něj už jednou analýzu, kterou vyhovovala Michlovi, centrální banka dodala.
Snižovat úrokové sazby
Ve čtvrtek jedná bankovní rada ČNB o výši úrokových sazeb. Podle guvernéra Michla by se mohla nejspíš snížit o čtvrt procentního bodu. Podle ekonoma Davida Marka je to pokračování trendu nastaveného již v loňském roce.
„České ekonomice se příliš nedaří. Inflace je zažehnána, ale růst se nevrátil. Pokud se podíváme na jednotlivé složky hrubého domácího produktu, tak tím bolavým místem jsou firemní investice, které jsou na úrokové sazby nejcitlivější. To je důvod, proč by se měly snižovat úrokové sazby – aby se rozhýbala kola ekonomiky, aby se roztočily investice,“ vysvětluje poradce prezidenta.
Centrální banka je podle Marka ve snižování úrokových sazeb pozadu, protože s tím začala příliš ostýchavě a také občas vynechala, například před Vánocemi. V té době přitom bylo podle ekonoma evidentní, že trend snižování úrokových sazeb ještě není u konce.
„Řekněme, že jsme o krok o dva pozadu, ale lepší, pozdě, nežli později,“ doplňuje.
Na jaké hodnotě by v současné době měla ideálně být úroková sazba? Co musí splňovat aktiva, která jsou v rezervách centrální banky? A mělo by se o České národní bance mluvit méně? Poslechněte si celé Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.
Související
-
Koupí ČNB bitcoin? „Kryptoměny jsou pořád riziková investice pro odvážné investory,“ hodnotí Koubský
„Těžko odhadnout, jestli je přístup guvernéra Michala nějakou reakcí třeba na současnou americkou politiku a na postoj prezidenta Trumpa ke kryptoměnám,“ říká Koubský.
-
Julie Hrstková: Euro jako šroubovák
Pokud by měl člověk odhadnout, na co se v Česku za posledních 20 let vyplýtvalo nejvíc mozkové kapacity expertů, nespletl by se, kdyby řekl, že to je zavedení eura.
-
Michl chce, aby ČNB investovala do bitcoinů. Jiné západní banky rezervy v kryptoměnách nemají
Michl řekl, že bitcoin bude mít tendenci posilovat. Kryptoměna by nakonec měla mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.