Blood Treasure, Woven Fates

(…) Řada dlouhých skladeb, z nichž některé překonávají i desetiminutovou stopáž, se střídá s instrumentálními vsuvkami. I ty většinou mají střídmé podání sólových houslí nebo flétny, s výjimkou dvouminutovky At Gunnars höllo, která zní svižnou kombinací houslí, flétny a lyry, jako kříženec irského dupáku a středověké hitovky ála notoricky známé Saltarello. Kreativně upravený příběh ze starých sborníků nečekaně ožívá v 21. století a díky pojetí americko-švýcarské dvojice Moirai nabízí originálním způsobem vysoce působivou a organickou ilustraci života a uvažování našich stověkých předků. Navíc hudebně tak vytříbeným jazykem, který je i přes propast staletí stále svěží. (…)