Brouci prochází dokonalou proměnou a dokáží se dobře bránit. Japonci dokonce pořádají jejich zápasy

19. červen 2020

Silná kusadla, dlouhé nohy a ploché tělo. To jsou tři charakteristické znaky střevlíků. V České republice se vyskytuje více než 500 druhů těchto brouků, některé z nich jsou zákonem chráněné.

V jižních Čechách žijí podle entomologa Jaroslava Boháče mimo jiné chránění střevlíci rodu Carabus. Jedná se o největší druhy těchto brouků. Nápadný je svým zbarvením například střevlík zlatolesklý, jiné druhy laici obtížně rozeznají.

Velikost střevlíků se pohybuje od dvou do čtyř centimetrů. „Všichni střevlíci rodu Carabus jsou draví, takže mají dlouhé nohy, protože potřebují dostihnout kořist, a velké čelisti, které dokáží přemoci třeba i velkou housenku,“ popisuje Jaroslav Boháč.

Brouci prochází takzvanou dokonalou proměnou. „Samice naklade vajíčko, z něj se vylíhne larvička, která není podobná dospělému broukovi. Larva se několikrát svléká, živí se, nakonec se zakuklí a vylíhne se dospělý brouk. U střevlíků tento proces trvá jeden až dva roky,“ vysvětluje entomolog.

Čtěte také

Zajímavá podle něj je také chemická obrana brouků. „Mají žlázy, z nichž dokáží vystříknout tekutinu, která může popálit i pokožku. Je to ochrana před predátory, třeba i ptáky. Je to natolik zajímavé, že v Japonsku vznikl druh sportu, kdy lidé chovají brouky a pořádají jejich zápasy,“ říká.

Brouky v přírodě ohrožují nejen jiná zvířata ale i lidé, především tím, že ničí jejich biotopy, tedy stanoviště, kde brouci žijí. „V zemědělství jim ubližuje chemizace a používání insekticidů, mokřadní druhy vymizely, protože se vysušovala krajina. Přitom brouci mají velký význam pro lesníky i zemědělce, likvidují škodlivý hmyz a další bezobratlé jako slimáky,“ připomíná Jaroslav Boháč.

Ochranu druhů a jejich stanovišť u nás zajišťuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Dále existují různé evropské projekty. Při jednom z nich například vědci pracují na Šumavě, objektem jejich zájmu je kriticky ohrožený střevlík Ménétriésův.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.