Bučovický zámek se pyšní nejkrásnější fontánou v Evropě. Bakchova fontána nese prvky manýrismu
Hned několik unikátů můžete obdivovat na Státním zámku Bučovice na jižní Moravě. Nádvoří dominuje úchvatná fontána, interiéry pak zdobí mimořádně mistrně zpracované výmalby. Chloubou jsou i zámecký park a kaple. Zámek prošel nedávnou rozsáhlou renovací. Návštěvu této památky by tak neměl vynechat žádný milovník architektonické a šlechtické historie.
Zámek nechal mezi lety 1575 a 1585 postavit Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Byl to jeden z nejbohatších moravských šlechticů své doby. Studoval v Itálii a ve Vídni, rád se oddával světským radovánkám a byl také velkým milovníkem umění. Díky své zámožnosti tak stavbu nejen financoval, ale její výzdobu objednal u nejlepších tehdejších umělců. Arkádové nádvoří s 90 sloupy zdobí celkem 540 reliéfů, zobrazujících celou řadu témat. Žádný z motivů se přitom neopakuje. Úchvatná je i výzdoba interiérů, zejména stropů.
Spolu s Šemberovou dcerou panství vyženil Maxmilián z Lichtensteina. Za jeho působení byla na nádvoří v letech 1635 až 1637 postavena nádherná manýristická kašna, která je dosud jednou z nejkrásnějších v Evropě. Roku 1645 zámecká stavba prokázala i obranné kvality, když se ji neúspěšně pokusili dobýt Švédové. Po roce 1681 se zámek stal administrativním centrem panství a od roku 1720 sloužil jako sídlo centrální lichtensteinské účtárny.
Unikátní původní stavba
Většina českých zámků vznikla přestavbou původní tvrze či hradu. Bučovický zámek je ale od prvopočátku unikátní stavbou italské pozdní renesance severně od Alp. Jedná se o stavbu typu „palazzo in fortezza“. Celý projekt zahrnoval také renesanční zahrady, hradební zdi a vodní příkop. Nezvyklé je i umístění zámku v údolí.
Státní zámek Bučovice je přístupný od července do konce září každý den, kromě pondělí. Během října je pak otevřeno pouze o víkendech. Příležitostně se na zámku konají i oblíbené noční prohlídky a navštívit lze také interaktivní expozici "Moravský aristokrat v labyrintu světa", která je věnována světu moravské renesanční aristokracie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
