„Byl jsem z toho rozbitý, milionkrát mě odmítli.“ Dospívající Ukrajinci v Česku živí rodinu i bojují o nocleh

15. červen 2023

Dospívající Ukrajinci jsou v Česku méně integrovaní než jejich mladší krajané. Vyplývá to z výzkumu Hlas Ukrajinců společnosti PAQ Research. Ze zhruba dvaceti tisíc jich podle dat navštěvuje českou střední školu jen 3 368. Co za tím stojí? Mladí uprchlíci čelí kapacitní krizi středních škol i neochotě a šikaně u přijímaček. Pro některé je studium v současné situaci navíc jednoduše luxus. Část živí sebe nebo další příbuzné, v extrémních případech se propadají do bezdomovectví.

„Přijímačky pro mě byly hrozně těžký proces,“ popisuje svůj zážitek s bojem o místo na střední škole šestnáctiletý Jaroslav původem z Charkova. „Programuju hry, vytvářím webové stránky, přihlásil jsem se tedy na obor informační technologie. Na každé škole ale probíhal test z českého jazyka úplně jinak, i když jsem měl vysoké počty bodů z matematiky, čeština se mi nedařila. Někde chtěli přesnou interpunkci, někde zase čtení s porozuměním. U jednoho pohovoru se po mně vyloženě vozili, že mám špatné koncovky a podobně. Byl jsem z toho úplně rozbitý, milionkrát jsem zažil odmítnutí a chtěl jsem boj o českou školu vzdát,“ líčí okolnosti přijímacího řízení. Nakonec se dostal na veřejnosprávní střední školu.

Šestnáctiletý Jaroslav je původem z Charkova. Programuje hry a vytváří webové stránky

Z hlediska úspěšné integrace do české společnosti a zdokonalení jazyka je účast v českém vzdělávacím systému pro středoškoláky klíčová. Těžkosti okolo přijímaček ale žáky k zapojení příliš nemotivují, velká část jich proto pokračuje v online výuce z Ukrajiny. Mimo jiné i proto, že ukrajinské středoškolské vzdělání končí o dva roky dřív než to české a starším žákům a žačkám se absolvovat delší vzdělávací proces nevyplatí.

Absolutní samostatnost

V případě velké části teenagerů musí jít studium navíc stranou, někteří z nich totiž na útěku před válkou musí převzít roli živitelů. „Je mi sedmnáct, jsem absolutně samostatná, s maminkou žijeme z toho, co vydělám jako barmanka,“ popisuje svou roli Daria.

Ministerstvo práce a sociálních věcí eviduje přes šest tisíc teenagerů, u kterých zaměstnavatel nahlásil pracovní vztah, lze počítat ale s tím, že jich bude ještě víc. Daria se na českou školu ani nepokoušela dostat, za pár dní ji čeká online maturita na dálku z Ukrajiny: „Na online hodiny jsem ale nechodila, musela jsem pracovat a něco naspořit. Teď už nechodím ani do práce, žijeme z úspor a já se chystám na maturitu, pak si najdu jiné zaměstnání,“ vysvětluje.

Čtěte také

Daria i Jaroslav jsou v Česku s rodinou, mimořádně zranitelnou skupinu teenagerů tvoří ale ti, kteří jsou v zemi úplně sami. Ti s mimořádně špatnou sociokulturní orientací mohou zažádat o místo v zařízeních pro mladistvé bez doprovodu, jako je pražské Hnízdo, které provozuje Armáda spásy, ostatní ale končí na ubytovnách. „Máme třicet míst, ta kapacita je nedostatečná, musíme mít nastavené velmi přísné podmínky, zbytek jsme prostě nuceni odmítat,“ vysvětluje koordinátor Hnízda, sociální pracovník Dominik Ertner.

Lex Ukrajina 5

Prvního července taky vchází v Česku platnost novela zákona Lex Ukrajina 5, která podmínky pobytu pro uprchlíky zpřísňuje. „Velká změna nastane v podmínkách udělování takzvané solidární domácnosti. Očekáváme, že někteří mladí lidé kvůli tomu začnou propadat do bezdomovectví. Ostatně to se už děje, chodí za námi lidé, které kvůli změnám pronajímatel vyhodil už předem a skončili na ulici. Je tu společenská poptávka po větší přísnosti, důsledky ale nejsou společensky příznivé,“ dodává Ertner.

Tísnivé podmínky navíc zvyšují náchylnost mladých lidí k dalším patologickým jevům. „Do našeho adaptačního centra pro mladé Ukrajince přišel muž a dívkám tu nabízel možnost přivydělat si prostitucí. Ten člověk věděl, že tu jsou lidé v problémech a využil toho, bohužel to takhle funguje,“ popisuje Dominika Kopčiková z organizace Post Bellum, která ukrajinským teenagerům zprostředkovává vzdělávací kurzy.

Proč je přísný systém udělování sociálních dávek Ukrajincům neefektivní? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna.

Spustit audio

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.