Být zpět je pro mě malá výhra, říká biatlonista Krčmář. Po virové infekci absolvoval první soustředění

Jak jste zvládnul soustředění, zvlášť v hodně vysoké nadmořské výšce?

Co se týče tohohle soustředění, kde jsem konečně po dlouhé době trénoval s týmem, tak už v tuhle chvíli můžu říct, že jsem ho zvládl celé. Byl jsem kontrolovaný na odběrech, ale tělo reagovalo dobře, hodnoty už jsou v normálu.

Takže ze zdravotní stránky je všechno na dobré cestě, vypadá to velice dobře. Za to jsem rád. Odtrénoval jsem to, co bylo v plánu, co mi trenér nachystal. I za to jsem rád. Myslím si, že soustředění mi pomohlo a jsem moc rád, že jsem na něj mohl odjet.

Na kolik procent můžete teď trénovat?
Naplno trénuju už tři týdny. Nemám úplné omezení, spíš jsme trochu hlídali nějaké věci ohledně zdravotního stavu, aby tělo reagovalo dobře. Což se stalo, takže v tuhle chvíli nejsem nijak omezený v tréninku a už tělo ždímu jako normálně. Po téhle stránce je to snad v pořádku.

Čtěte také

Kdybych ve 13 neodešel z domova, kdo ví, jestli bych se biatlonu věnoval, říká Michal Krčmář

Musíte se po zdravotní stránce hlídat ještě nějak jinak?
Jednou za tři dny jsme tu měli krevní odběry, kde jsme viděli parametry, které jsem měl zvýšené. Postupně se dostaly do normálu i přesto, že jsem trénoval. Takže to bylo takové největší hlídání.

Jinak jsem samozřejmě domluvený s doktorem, s profesorem Vítkem, že všechno záleželo na mých pocitech. Ty byly po celé soustředění dobré, takže jsme nemuseli nic upravovat a jinak to žádné velké hlídání není. Člověk se na to nesmí příliš upínat, protože by toho moc neudělal.

Skvělý areál na trénink

V místě soustředění je vyhlášená těžká střelnice, hlavně kvůli příjezdu do kopce. Jak se vám na ní daří?
To místo je celkově super. Vyšlo nám nádherné počasí, celou dobu bylo hezky. Je tu perfektní kolečková dráha, dobré túry po horách, výjezdy do kopce na kolečkových lyžích. Výběr destinace se povedl, je to moc hezké místo.

Střelnice je tu velice náročná s příjezdem. Mně osobně se na ní docela dařilo, ale ty časy nebyly úplně rychlé. Po tom výpadku jsem musel před střelbou rozdýchávat trochu víc, než jsem zvyklý. Přece jenom kondice v rychlém závodním tempu ještě není kdovíjaká.

U rovnoměrné střelby je to v pořádku, ale v závodním vytížení jsem to musel pořádně prodýchávat, abych byl schopný něco trefit. Každopádně si myslím, že takovýto areál je pro trénink naprosto ideální a jeho volba se opravdu povedla.

Vidíte reálně, že stihnete začátek sezóny?
V tuhle chvíli ani nemáme jinou vizi než tu, že bych začal závodit na začátku sezony. Teď mě ještě čeká vyšetření na páse a vyšetření u profesora Vítka. Pokud všechno bude normální, tak si myslím, že do začátku sezony naskočím. A až pak se případně budeme bavit o nějakých úpravách závodního programu.

Nikdy jsem nebyl zastáncem velkého vynechávání. Takže pokud to bude pocitově OK, zdraví bude sloužit, všechno poběží, jak má a nebude tam nic atypického, tak do sezony naskočím a až následně to budeme řešit. Ale pevně věřím, že i když je handicap veliký, budu schopný na ucházející úrovni závodit.

Je to pro vás velká úleva, že jde všechno tak dobře? Přece jen to byla velká neznámá, jak bude tělo reagovat…
Musím říct, že ano. Jsem opravdu rád, protože když jsem se před zhruba šesti týdny vracel k tréninku, tak tělo sice také reagovalo dobře, ale pak přišel moment, kdy se hodnoty lehce zvýšily.

Ale profesor Vítek mě uklidňoval, že jsem zdravý, nemusím se ničeho bát a ta infekce je za mnou. A že teď už se s tím tělo jen musí vypořádat a dostat se zpátky do provozu, což se krásně ověřilo. Zdaleka nemůžu říct, v jaké budu formě nebo jak to bude vypadat v zimě, to letos opravdu nechávám ve hvězdách.

Ale jsem hlavně rád, že to tělo je zpátky, že můžu trénovat, užívám si to a jsem zdravý. A to bylo pro mě to nejdůležitější. To, že jsem zpět a budu moct naskočit do toho kolotoče, je pro mě taková malá výhra.