Celých 30 let jsme zaspali, když se Česko nesnažilo hledat alternativy k ruským zdrojům. Teď budeme chvíli trpět, říká ekonom Švejnar

31. srpen 2022

Ceny energií stále stoupají. Jejich růst šokuje i makléře na energetických burzách. Tam se na konci minulého týdne zdražila elektřina za necelé dva dny o více než 300 eur a její cena stále roste. Česká vláda vyčlenila na pomoc občanům 177 miliard korun. Podle premiéra Petra Fialy je Česko v míře pomoci oproti jiným zemím EU dobré. Jaké jsou plány vlády do budoucna? Dá se takováto situace ještě ponechat na samotném energetickém trhu nebo se už neobejdeme bez jeho regulace?

Česká vláda pro své občany zasažené vysokými ceny energií od jara připravuje tzv. úsporný tarif. Ten by měl domácnostem ušetřit několik tisíc korun a odpustit poplatek za obnovitelné zdroje energie. Veřejnost se ale obává, že jim tarif při tak vysokých cenách nepomůže. Premiér Fiala však připomněl, že státní pomoc zahrnuje také jednorázové příspěvky na děti, valorizaci důchodů nebo i vyplácení příspěvků na bydlení potřebným.

Čtěte také

Premiér si ale i přesto uvědomuje závažnost celé situace. „Ceny energií, tak jak se dostávají do současné výše, jsou ceny, které už i podle odborníků neodpovídají tomu, co se děje na trhu, a do značné míry ukazují jeho selhání. To je důvod, proč je namístě hledat nějaké celoevropské řešení,“ říká.

Sám uvádí, že existuje několik cest, kterými je možné se vydat. Jednou z nich je podle něj zastropování cen energií, což může být ale velmi složité. Dalším směrem by mohlo být rozdělení cen jednotlivých energií, protože cena elektřiny z části ovlivňuje cenu plynu.

„Těch řešení je teoreticky víc, ale my se musíme domluvit na evropské úrovni, že vůbec nějaké řešení chceme přijmout,“ podotýká premiér.

Bylo by mnohem lepší, kdyby Evropa zajišťovala energii dohromady než stát po státu.
Jan Švejnar

Podobného názoru, tedy toho, že by se problém cen energií měl řešit v rámci celé Evropy, je i viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.

„Růst ceny plynu je ruská válečná zbraň. Sáhli k ní proto, protože došlo k celoevropským sankcím. Sankce jsme si odsouhlasili napříč Evropou a napříč Evropou bychom měli dojít i k řešení problému.“

Opatření, která uškodí nejméně

Podle ekonoma Jana Švejnara, předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a také ředitele Centra pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě, je nutné si uvědomit, jak trh funguje, a poté navrhnout jisté regulace, které, jak uvádí, nebudou zcela příjemné. Je však také nutné přijít s regulacemi, které způsobí co nejmenší škody.

„Bylo by mnohem lepší, kdyby Evropa zajišťovala energii dohromady než stát po státu. Druhá věc je to, že jde o krizovou situaci, a ta se musí řešit rychle. Kdyby se Evropa nedohodla, tak je potřeba přejít k nějakým jiným opatřením a tam to zastropování, o kterém hodně slyšíme, nelze udělat bez doprovodných opatření,“ vysvětluje Švejnar.

Vysokopříjmové skupiny to zvládnou bez pomoci

Případné zastropování má svá úskalí. Pokud by se cena usadila níže, než kde je nyní, byl by energie nedostatek a došlo by k tomu, že by ji někdo nemusel dostat vůbec.

Čtěte také

„Zastropování může být pouze s tím, že se nějakým způsobem omezí spotřeba a zvýší se nabídka na množství energie, která bude k dispozici. Tam je tedy nutné najít způsob, jak to udělat. Samozřejmě společensky je potřeba pomoci nízkopříjmovým skupinám, a především nedělat opatření, která jsou plošná, protože ta jsou strašně drahá,“ říká Švejnar.

Podle Švejnara je důležité finančně zajistit nejvíce ohrožené domácnosti a zároveň jim dát podnět k tomu, aby energiemi šetřily, což by mělo platit i pro vysokopříjmové skupiny, které ale podle něj nepotřebují urgentní pomoc od státu.

Je čas hledat nové alternativy

S tím, jak Rusko neustále stopuje dodávky plynu, je ho u nás stále méně, a proto se zvedá i jeho cena. Řešením by bylo, kdybychom hledali a našli jiné způsoby, kde plyn získat.

Čtěte také

„Celých 30 let jsme zaspali v tom smyslu, že se stát nesnažil najít alternativu k ruským zdrojům, takže například oproti Polsku, které úspěšně touto cestou šlo, jsme stále ještě velmi závislí a bude nějakou dobu trvat, než diverzifikaci zdrojů najdeme a rozšíříme. Proto teď trpíme a po určitou dobu tím trpět budeme,“ míní Švejnar.

Pokud se tento problém nevyřeší, vysoké ceny energií budou s největší pravděpodobností přetrvávat.

„Já bych odhadoval, že to bude trvat po dobu měsíců nebo roků, ale bude to záviset na tom, jak rychle se budeme schopni napojit na nové zdroje. Částečně se to už děje, ale to velké přizpůsobení bude nějakou dobu trvat,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Nadi Bělovské s ekonomem Janem Švejnarem.

autoři: Naďa Bělovská , vkry
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.