Ceny nemovitostí stagnují, brzy se ale znovu zvýší. Vlastnictví tak bude méně dostupné, říká ekonom Navrátil

25. duben 2024

Nemovitosti v Česku dlouhodobě patří na špičku evropského žebříčku v růstu jejich cen. Podle Eurostatu ke konci loňského roku sice cena českých bytů a domů meziročně klesla o procento, od roku 2010 ale zdražily o 123 procent. Podle Českého statistického úřadu například starší byty zdražily od přelomu tisíciletí až trojnásobně. Vrací se růst cen nemovitostí k takovémuto růstu? V pořadu Řečí peněz odpovídá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Nové byty letos podraží o necelých pět procent, vyplývá ze studie developerských společností H1/2024, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research. Hlavním důvodem je nedostatečná nabídka a oživení poptávky. Kupující se totiž dalšího růstu cen bojí.

Čtěte také

„Pět procent je dobrý odhad. Po několika letech, kdy spotřeba domácností klesala, ji tak domácnosti nebudou snižovat a budou ochotněji investovat,“ rozebírá analýzu ekonom Navrátil. Poptávka se podle něj pak začne zvyšovat, což povede k předpovídanému zdražování.

Podle posledního Deloitte Real Indexu rostou ceny bytů ve velkých městech Česka už téměř sedmiprocentním tempem. V Praze se oproti lednu průměrná cena za jeden metr čtvereční zvedla nad 120 tisíc korun.

„V loňském roce bylo dokončeno 39 tisíc nových bytů a domů. Ale abychom náš bytový fond jenom obnovovali, tak bychom jich ročně potřebovali 50 tisíc. Nemluvím o tom, že se nám každý rok zvyšuje populace. Jsme na jednom z posledních míst v rámci Evropské unie, co se týká počtu bytů na obyvatele,“ podotýká Navrátil.

Šest milionů za malý byt

I přes klesající ceny hypoték i energií se vlastnické bydlení stává stále méně dostupné. Například průměrný byt v Praze o velikosti 50 metrů čtverečních vyjde na šest milionů. Právě menší byty jsou nejžádanější.

To pak představuje při současných úrokových splátkách zhruba 30 tisíc měsíčně po dobu 15 let. Češi ale přesto vlastnictví před nájmem preferují.

David Navrátil, ekonom

„Je to dědictví komunismu, kdy naši rodiče mohli investovat jenom do domů, případně do chat. A tohle hustí do svých dětí,“ glosuje ekonom.

Dodává ale, že i z pohledu investic v 90. letech byly právě nemovitosti nezanedbatelně výnosné. Také to může ovlivňovat, proč jsou nyní ceny nemovitostí nadhodnocené.

Potíže s dostupností ale podle ekonoma mohou způsobovat i investoři, kteří nemovitosti nakupují. „Je dobře, pokud investor byt pronajme, zvýší tak dostupnost bydlení pro mladší generace nebo lidi s nižšími příjmy,“ myslí si Navrátil.

„Otevírá se tu velký prostor pro spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. Soukromník může byt pronajímat se slevou tak, aby město bylo schopné zabezpečit bydlení pro profese, jako jsou zdravotní sestry nebo učitelé, které potřebuje pro svoji funkci,“ uzavírá ekonom Navrátil.

Zvedlo členství Česka v Evropské unii naši životní úroveň? A mělo by zavedení výpovědí bez udání důvodu u nás vůbec smysl? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Václav Pešička.

autoři: Václav Pešička , fos
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.