Černá smrt a délka života

11. září 2012
Monitor

Poté, co Londýn zdecimovala epidemie černé smrti, se jeho obyvatelé začali dožívat vyššího věku. Dokazuje to zkoumání koster z doby před epidemií, během ní i po ní.

Morová epidemie známá jako černá smrt vyhladila asi 30 % obyvatel Evropy. V Londýně bylo toto číslo ještě vyšší – v letech 1347 až 1351 zde zemřela téměř polovina lidí. Ostatky některých z nich zkoumá Sharon De Witteová z americké Jihokarolínské univerzity. Již dříve analyzovala kostry 600 lidí, kteří zemřeli během epidemie a po ní. Nyní se naopak zaměřila na kostry 300 lidí, kteří zemřeli v 11. a 12. století – tedy ještě předtím, než černá smrt udeřila.
Na kostrách sledovala známky, které vypovídají o věku zemřelého i zdravotním stavu a kvalitě výživy. Cílem studie bylo porovnat průměrnou délku života Londýňanů před epidemií a po ní a zjistit tak, jaký měla černá smrt dopad na lidskou evoluci.

Výsledky studie prokázaly, že po skončení epidemie se lidé začali dožívat podstatně vyššího věku než v předcházejících obdobích. Mnoho z nich dokonce zemřelo ve věku přes 70 let. Navýšení délky života Sharon De Witteová připisuje dvěma faktorům. Za prvé, černou smrt přežívali hlavně odolní lidé v dobrém zdravotním stavu. A za druhé, životní standard se po skočení epidemie zvýšil, takže i lidé z nižších vrstev měli lepší výživu a životní podmínky. Tento efekt známe i z moderních populací, kde zlepšení stravy, hygienických podmínek a zdravotní péče přináší pokles počtu úmrtí vyvolaných infekčními chorobami.

Kostry v masovém hrobě, který vznikl při další morové ráně ve Francii (1720-1721).

Zdroj: University of South Carolina

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.